Zápasící Ukrajina: Nová kniha reportérů ČT je silným svědectvím ze země, která bojuje o holou existenci
Zatímco v roce 2014 Ukrajina vyklidila poloostrov Krym de facto bez jakéhokoli ozbrojeného odporu, a navíc tisíce jejích vojáků reagovaly kladně na nabídku vstoupit do Ozbrojených sil Ruské federace (VS RF), v únoru 2022 se situace diametrálně změnila. Jestliže ruský prezident Vladimir Putin počítal s reprízou vývoje před osmi lety a s triumfální přehlídkou v dobytém (kapitulujícím?) Kyjevě po několikadenním tažení, šeredně se přepočítal.
Ozbrojené síly Ukrajiny (ZSU) se neuvěřitelně změnily a prodělaly nevídaný kvalitativní vzestup. Početně a materiálně mnohem silnější agresor narazil na odpor, jenž přerostl v nejrozsáhlejší, nejkrvavější a bohužel také nejhrozivější a nejnebezpečnější konflikt v Evropě od druhé světové války. Různým mnichovanským chcimírům je dobré neustále připomínat, že se tak děje pouhých několik set kilometrů východně od našich hranic.
Zápasící Ukrajina pod drobnohledem
Je zcela přirozené, že u tak převratných událostí nemůže chybět Česká televize, jež nyní ve spolupráci s pražským nakladatelstvím Argo vydala nanejvýš aktuální a užitečnou knihu ZÁPASÍCÍ UKRAJINA, nesoucí podtitul Zpráva o stavu země a lidí. Autory čtivých, obratně stylizovaných textů je šestice zpravodajů ČT, které dobře známe z každodenních zpráv: David Miřejovský, Barbora Maxová, Darja Stomatová, Jan Řápek, Andreas Papadopulos a Vojtěch Hönig. Editorem publikace je jeden z nejznámějších tuzemských televizních reportérů Jakub Szántó, v letech 2013-2018 zpravodaj na Blízkém východě, a autorem úvodu Michal Kubal. Publikace navazuje na knižní titul Putinova válka, úspěšnou loňskou "ukrajinskou kroniku zpravodajů ČT", kterou ve spolupráci s Edicí ČT rovněž vydalo Argo.
Autorskému kolektivu je třeba připsat k dobru široký záběr a naprostou nezaujatost, i když z jejich textů každý pozorný čtenář vycítí, s kým sympatizuje. Zpravodajové však nepropadají zbytečnému sentimentu, ani když popisují drsné a bolestné události, kterých se za dva a půl roku Putinovy dobyvačné, v pravém slova smyslu imperialistické války, jak by ji charakterizovali klasikové marxismu-leninismu, stala přehršle.
Přestože reportéři ČT působí v zemi, kde jde leckdy o život, nezviditelňují se, a naopak dávají náležitý prostor těm, kdo si to nejvíc zaslouží – těžce zkoušeným Ukrajincům, kteří za cenu nesmírných obětí hájí své nezadatelné právo vybrat si své místo na slunci, hájit vlastní způsob života a sami si zvolit, s kým se chtějí přátelit a spolupracovat. Naši zpravodajové přitom nikterak nezastírají ani četné stinné stránky, jež jako bystří pozorovatelé na Ukrajině, zemi aspirující na členství v Evropské unii a NATO, která je rozlohou větší než Francie, nepřehlédli. Především je to všeobjímající korupce, některé přežívající neduhy zděděné ještě ze sovětské éry, ale i mezigenerační napětí. Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno vyhodil všechny šéfy odvodových center a korupci označil za vlastizradu. Energicky čistí prokuraturu i státní správu.
Vysvětlení generálova pádu i podstaty země
Autoři se věnují rovněž odvolání v armádě i národě mimořádně oblíbeného a podle všech indicií velmi schopného vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny (od 27. července 2021 do 8. února 2024) generála Valerije Zalužného, který skončil jako velvyslanec ve Spojeném království. Stalo se tak po nezdařené ukrajinské protiofenzívě, během níž utrpěla ztráty neodpovídající očekávaným a dosaženým výsledkům.
Je pravděpodobně málo lidí, kterým je dění na Ukrajině lhostejné, už proto, že mnozí z nás měli možnost poznat Ukrajince, jichž v České republice momentálně žije přes půl milionu, jako skromné a pracovité lidi, co nenastavují dlaň, ale chtějí si vydělat. Zápasící Ukrajina jim určitě vydatně rozšíří obzor. Už jenom za to je třeba šestici zpravodajů vyslovit obdiv, uznání a dík.
