Zleva: Franz Kafka, kresba z černého zápisníku, kolem roku 1923; Franz Kafka, Kresba podle Leonarda, 1901–1907; a Wilhelm Wessel, Ilustrace ke Kafkově Proměně, 1924

Zleva: Franz Kafka, kresba z černého zápisníku, kolem roku 1923; Franz Kafka, Kresba podle Leonarda, 1901–1907; a Wilhelm Wessel, Ilustrace ke Kafkově Proměně, 1924 Zdroj: Archív

S Kafkou v Masných krámech. Západočeské galerii v Plzni se podařilo vyvolat atmosféru kafkovské Prahy

Marek Gregor

Několikaleté bádání kunsthistoričky Marie Rakušanové se stalo základem dalšího z výrazných institucionálních výstavních projektů letošního roku. K Belvederu na Hluboké a Novým realismům v Městské knihovně v Praze přidala Západočeská galerie v Plzni (ZČG) výstavu Očima Franze ­Kafky: Mezi obrazem a jazykem (do 28. 10.). V prostorách Masných krámů přibližuje tak jedinečný fenomén, jakým byla vícenárodnostní a mnohojazyčná umělecká Praha prvních desetiletí minulého století, kdy se Franz Kafka setkával s výtvarným uměním nejen v pražských výstavních síních a salónech, ale i při četných cestách Evropou.

Instalace kombinující kresby, oleje, objekty, ale i dobové fotografie nebo plakáty přibližuje dobu multikulturního kvasu, kterým tehdejší Praha žila. Zápůjčky z pětadvaceti českých a šesti zahraničních muzeí, galerií, knihoven, archí­vů i soukromých sbírek, včetně Kafkovy vlastní kreslířské tvorby, umožnily tvůrkyním projektu (vedle autorky výstavy Rakušanové ještě kurátorce Ivaně Skálové) představit Franze Kafku jako osobnost, jíž bylo výtvarné prostředí blízké, jako intelektuála, který se uměním obklopoval, i jako aktivního účastníka dobového dění. Ne nadarmo se o Franzi Kafkovi píše, že ve svých knihách děj nahrazoval gestem. I pro popis dlouhých a zvláštních scén, jež v sobě nesly vizuální prvky, se jeho práce tak často stávaly námětem divadelních i filmových zpracování (jak nedávno ukázala bohatá kolekce kafkovských filmových adaptací v rámci karlovarského filmového festivalu).

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!