S prstem v nose: Eye Catching Circus přitáhl oči všech, a nejen díky jisté exotičnosti a odhalené kůži
Dva obrázky z představení #Since1994 šestice tchajwanských artistek ze souboru Eye Catching Circus nezapomenu. Jak se v improvizovaném baru nad sklenkou vína krásná sólistka v rudém korzetu dloube v nose a pak ukazovák vloží do úst... A jak po představení na slavnostním rautu, uspořádaném vedením novocirkusového festivalu Letní Letná, celý tchajwanský ansámbl ignoruje předložené lahůdky a drobné tanečnice si mocně přihýbají z obrovských půllitrů piva. Zasloužily si ho.
"Ještě že to trvá jen hodinu," šeptá paní v řadě nade mnou sousedce. Není zřejmé, jestli jí vadí vydýchaný vzduch šapitó číslo 4, který v po strop plném stanu velká část publika během horkého srpnového podvečera rozviřuje vějíři, anebo zda omylem nepřišla na špatné představení.
Nečekejte salta, nalaďte se na ladnost
V tiskové zprávě k jednomu ze čtyř hlavních lákadel Letní Letné, zhruba sedmdesátiminutovému kusu #Since1994, se píše, že "svůdná a akrobaticky vycizelovaná show tchajwanských artistek ze souboru Eye Catching Circus přináší na Letní Letnou vhled do asijského stylu nového cirkusu". Z oněch čtyř zahraničních kusů představovaných prakticky večer co večer v areálu pražské Letní Letné (ještě jde o vystoupení francouzských ansámblů Cirque Le Roux, Cirque Inextremiste a Les Rois Vagabonds) má tento nejblíže k modernímu tanci.
Nečekejte tedy salta, žonglování (i když toho se vám v samém úvodu na ochutnání trocha dostane) ani klaunskou švandu. Artistická čísla jsou jednoduše portrétem mladých Tchajwanek, které bojují s předsudky společnosti. "Šeštičlenný tchajwanský soubor Eye Catching Circus a jejich ladná show s názvem #Since1994 je velká exotika," řekla Reflexu výkonná ředitelka festivalu Ivana Pěkná Vrbíková. "V novém cirkusu jsme zvyklí na Francouze, Australany, Kanaďany, na oblíbené Švédy, ale tyhle mladé Tchajwanky mají zcela jiný rukopis a vnesou k nám svěží vánek asijského nového cirkusu."
Made in Taiwan kolem roku 1994
Inscenace #Since1994, vedle Endless a Keep in Touch! nejvýraznější a nejznámější představení souboru, představuje šestero akrobatek v trikotech tělové barvy (a občas v pestrých kabaretních převlecích a v jednom případě tradičním "domácím" úboru) narozených okolo roku 1994, které pomocí výrazů v obličeji, mimiky, gest a artistických prostředků "západnímu" publiku nastiňují, jak se cítí ve své kůži. A příjemné to někdy věru není. "To je chlap, nebo ženská?" doptává se opět žena nade mnou a zírá na dlouhovlasou útlou postavu, která zrovna nabízí rudou rtěnku jednomu z diváků v "přízemí", aby jí zvýraznil rty. Ještě předtím se tato enigmatická bytost ve vypjatém hereckém projevu dožadovala pozornosti a přijetí publika, ovšem nakonec zklamaně odcupitala do zákulisí, aby uvolnila pódium frivolní kolegyni. Rudý korzet a špičky, stolek vířící vzduchem, kam ho vyhazuje a kde jím otáčí nožka maličké tanečnice. Ženy v roli nehybných figurín, krásných manekýn; jediná rebelka s prstem v nose a vztyčenou paží s vystrčenými růžky v podobě gesta "paroháče", pozdravu rockerů, metalistů, satanictů, motorkářů...
Režisérka, akrobatka a jedna z členek souboru Mei Chih-ling vymyslela představení #Since1994 proto, aby prostřednictvím fyzického umění diskutovala o ženských problémech. Angažovaná inscenace o duši, těle a sebepřijetí se hraje už bezmála čtyři roky, což je na novocirkusové poměry opravdu dlouho. Pomocí projektu #Since 1994 plánuje Eye Catching Circus vytvořit platformu pro ženské cirkusové umělkyně se zaměřením na tvorbu a kultivaci; chce také pomoci tvůrcům v rámci platformy získat více příležitostí k vystupování.
Je několik důvodů, proč je dle webu Letní Letné toto představení skupiny scénických umění sídlící v tchajwanské metropoli Tchaj-peji vhodné spíš pro starší diváky, a ještě spíše divačky. Tanec znázorňující kruciální ženské věci od menstruace a průvodních bolestí po porod a potrat uvádí část publika do rozpaků, jiným divačkám vyhrknou slzy. Co to vlastně je, být dnes ženou? A být jí v jihovýchodní Asii, v sevření tradicemi a s tlakem modernity a "západnosti" v zádech? Představení #Since1994 během Assembly of the Edinburgh Festival Fringe loni v srpnu 2023 ocenili diváci i odborná veřejnost, Tchajwanky s ním do Prahy přijely po šňůře po Velké Británii a Francii přímo z olympijské Paříže; končí u nás své evropské turné a už se jistě těší domů, na Formosu, jak se Tchaj-wanu dříve říkalo (milovníci čaje Formosa oolong vědí). Zavítáte-li na Letní Letnou, nechte se zlákat - ale děti a možná i partnery nechte pobíhat venku, u foodtrucků a openairů. Představení #Since1994 se hraje ještě desetkrát, každý večer až do 1. září s výjimkou soboty 24. a úterka 27.
