Martin Gerboc: Moje loutkové divadlo je na pomezí pornografie, politiky a konkrétních historických událostí
V pražské Galerii Václava Špály vystavuje do 1. září „dekadentní kabaretiér závěsného obrazu“ Martin Gerboc (53). Po předchozí jarní výstavě Oko za oko, zub za zub! na Hluboké je i ta aktuální, Komedie, plná symbolů, emocí, dominance, submisivity, tortury duše i divokých snů. S jeho obrazy reflektujícími Franze Kafku se nyní můžete setkat i na výstavě Kafkaesque v DOX.
Tvrdíte, že obraz je pro vás vším jiným než obrazem samotným. Můžete to rozvést?
Jsem přesvědčen, že nejdůležitější emocí obrazu je jeho mimovýtvarná zkušenost. Pokud budeme obraz definovat a interpretovat prostřednictvím uměleckých pojmů, zůstane zakonzervovanou estetikou bez dotyku reality. Proto je pro mě estetizace obrazu formalismus. Sice nezbytný, jelikož nám umění diktuje své hranice, ale pro mě nepodstatný. Problém je v tom, že si nedokážeme přiznat, že dobrý obraz pracuje s manipulací. Pokud přece dává divákovi prostor pro jiné interpretace, než jaké do obrazu projektoval autor, pak se někde stala chyba, ne? Jedním z příkladů může být moje výstava Oko za oko, zub za zub! Celý prostor jsme divadelními reflektory ponořili do fialového světla a na stěny věšeli část obrazů až barokním způsobem, stírajícím hranice mezi obrazy jako solitéry tak, aby divák vnímal emoci těch obrazů komplexně. Jako při filmové projekci. Už nejsou ani tak důležité detaily procesu jako výsledný zážitek. Ve Špálovce rozvíjím podobný scénář prostřednictvím černých igelitů na stěnách galerie. V centru pozornosti stále zůstává obraz jako solitér s vlastními hranicemi dějů, ale mně připadá fascinující atakovat diváka tou jednou zastřešující emocí.
Proto si nyní divák ve „Špálovce“ připadá jako v dekadentním kabaretu? Vystavujete tam i pornografické loutkové divadlo…
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
