Irene Maiorinová: Společenské nastavení v Itálii mnohé ženy zraňuje a znevýhodňuje
Po šesti letech od vysílání prvního dílu přichází čtvrtá a poslední řada kriticky i divácky skvěle přijatého italského seriálu Geniální přítelkyně. Představitelky dvojice neapolských kamarádek, Alba Rohrwacherová (Elena „Lenù“ Grecová) a Irene Maiorinová (Raffaella „Lila“ Cerullová), v tomto rozhovoru komentují natáčení Příběhu ztracené holčičky, jak se jmenuje poslední část tetralogie proslulé, a přitom tajemné, protože pseudonymní Eleny Ferrante. První řada seriálu se během pouhého roku prodala do 150 zemí světa a nakladatelství Prostor, tuzemský vydavatel románové předlohy, potvrzuje, že celkový náklad Geniální přítelkyně v češtině výrazně přesáhl hranici sta tisíc výtisků.
Pro připomenutí: Elena Grecová a Lila Cerullová se poprvé setkaly jako předškolačky v roce 1950 v Neapoli. Čtvrtý díl ságy sleduje jejich životy v Itálii na konci 80. let 20. století, v závěru dekády politického násilí a sociálních nepokojů. Jejich odrůstající děti i ty nově příchozí, jejich osudoví muži a peripetie vztahů s těmi předchozími, jejich kariéry i nebezpečí ve velkoměšťáky opovrhované Neapoli, smrtící zemětřesení… To vše Elena a Lila prožívají bok po boku, protože konečně opět bydlí ve stejné čtvrti. Ještě předtím spisovatelka Elena opustila manžela, aby žila s jiným známým univerzitním profesorem, filozofem a veřejným intelektuálem Ninem Sarratorem. Jenže ten se k podobnému osvobození od své předchozí rodiny nemá. Mezi rozchody a bouřlivými hádkami počnou Immu – ve stejném období, kdy podnikatelka Lila otěhotní s Enzem, svým životním i obchodním partnerem. Sesterství Lily a Lenù je pevnější než kdy dřív, jenže pak přijde nejstrašnější možná událost v životě jakéhokoli rodiče a všechno se změní.
V první řadě seriálu, v roce 2018, hrály malé školačky Elenu a Lilu Elisa del Genio a Ludovica Nastiová, na další dvě řady role převzaly Margherita Mazzuccová a Gaia Giraceová. Jaké to je, zdědit postavy ke ztvárnění po čtveřici jiných žen?
Alba Rohrwacherová: Protože od počátku seriálu mluvím vypravěčku, měla jsem příležitost velmi dobře poznat Margheritu. Pamatuju si, kolikrát jsme venku na ulici probíraly naše představy Eleny… Proto pro mě bylo přirozené na Margheritinu práci navázat, vždyť jsem byla svědkyní toho, jak se z neherečky stala díky Geniální přítelkyni herečkou. Od prvního dne jsem s ní trénovala, při memorování scénáře jsem jí nahazovala repliky. Je jako moje dcera. Zosobnila Elenu – teenagerku a Elenu – mladou ženu, postavu, kterou máme obě rády, s respektem k literární předloze Eleny Ferrante. Převzít po Margheritě práci bylo přirozené, instinktivní a zároveň vlastně bolestné – už ji nevídám tak často, jak jsem byla zvyklá, a chybí mi. Ale stále ji aspoň slýchám – nahrála mi dialogy starší Eleny svým hlasem a já na nich pracovala s hlasovým koučem, abych dokázala co nejlépe napodobit melodii jejího hlasu, tón a přízvuk.
Irene Maiorinová: Jak jsem tě poslouchala, Albo, vybavil se mi proces castingu, který pro mě byl vůbec nejtěžší částí natáčení, jež tou dobou vlastně ani nezačalo. Trvalo totiž skoro tři roky, než mě konečně vybrali! Vzpomínám si, jak mi při jedné zkoušce Saverio (Saverio Costanzo, životní partner Alby Rohrwacherové, je tvůrcem, producentem a spoluscenáristou seriálu a režíroval čtrnáct z jeho dosavadních čtyřiadvaceti dílů; poznámka autorky) řekl: „Irene, předvádíš nám tu opravdu soustředěný výkon, Lila v tvém podání ví, kam směřuje.“ Z téhle jeho poznámky jsem žila celé ty měsíce, kdy mi nikdo z produkce nevolal a já nevěděla, jestli mě vybrali. Což se nakonec stalo a nikdy za to nepřestanu být vděčná.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
