Provozní záležitost: Margaret Atwoodová v nové povídkové sbírce vzpomíná na mrtvého partnera
V posledních dekádách kanadské literatuře kralovaly dvě prozaičky: Alice Munroová (1931–2024) a Margaret Atwoodová (*1939). Zatímco na první krátce po jejím skonu vyplavalo, že nečinně přihlížela tomu, jak její druhý manžel roky zneužívá spisovatelčinu dceru z prvního manželství, Margaret Atwoodová zůstává i ve čtyřiaosmdesáti letech feministickou a intelektuální ikonou. I když na rozdíl od Munroové zatím nemá Nobelovu cenu za literaturu (očekává se to každým rokem), nic to nemění na tom, že si především díky románu Příběh služebnice zajistila místo v literárním kánonu dvacátého století. Trochu ve stínu zmíněného díla, jež se dočkalo filmové i seriálové adaptace, stojí ostatní (a mnohdy lepší) knihy slavné Kanaďanky.
Margaret Atwoodová napsala desítky titulů a její literární záběr je pozoruhodný. V její bibliografii najdeme vedle dystopického Příběhu služebnice a navazujících Svědectví, za něž získala svou druhou Bookerovu cenu, také sbírky poezie, virtuozní románové zpracování procesu s údajnou vražedkyní z 19. století Alias Grace (1996, česky 2018) či variaci na Shakespearovu Bouři (Kus temnoty, 2016, česky 2017). A hned jedenáct povídkových sbírek. Tu zatím poslední právě v nápaditém překladu Kateřiny Klabanové pod názvem A jestli umřeli, žijí tam spolu dodnes vydalo nakladatelství Argo.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
