Ženy pod jhem Tálibánu: Od roku 2021 je život afghánských žen peklem, ukazuje skvělá reportážní kniha
S blížícími se americkými prezidentskými volbami se opět začíná hovořit o nepodařeném stažení amerických vojsk z Afghánistánu, k němuž došlo za vlády prezidenta Joea Bidena. Nepovedená akce veterána americké politiky výrazně poškodila, ještě větší dopad však měla na obyvatele Afghánistánu – a především na ženy. O tom se můžeme přesvědčit díky knize Afghánci od norské reportérky Åsne Seierstadové.
Knihu Afghánci v překladu Evy Keckové a v oblíbené edici Prokletí reportéři vydalo slovenské nakladatelství Absynt. Jedná se už o čtvrtý do češtiny přeložený titul známé reportérky, která světové proslulosti dosáhla díky titulu Knihkupec z Kábulu. Vedle ní Åsne Seierstadová napsala rozsáhlou knihu o Andersi Breivikovi Jeden z nás a Dvě sestry o somálských dívkách žijících v Norsku, které se připojí k Islámskému státu.
A islámským radikalismem se zaobírá i její nejnovější titul nazvaný Afghánci. Tři příběhy z jedné země. V něm reportérka zachytila příběh tří lidí – dvou žen a jednoho muže. Těmi ženami jsou afghánská feministická aktivistka Džamíla a studentka práv Árjána, mužem je důležitý člen Tálibánu jménem Bašír.
Bojovat za ženská práva na dálku
Åsne Seierstadová se zaměřuje především na to, jak se změnil život protagonistů poté, co vládu v Afghánistánu převzal v roce 2021 Tálibán. Zatímco Bašírovi se dostávalo poct a mohl rozšiřovat majetek i počet manželek, na Árjánu a Džamílu měla situace zdrcující dopad. Mladší Árjáně sice otec dovolil vrátit se ke studiu a pokusit se dokončit bakalářské studium, dříve svobodný prostor univerzity se však stal pro mladé dívky nepřátelským a téměř neobyvatelným.
A Džamíla rovnou emigrovala do Norska. Pokračovala sice v boji za ženská práva, ale pouze na dálku a bez patřičné odezvy. Norská reportérka popisuje schůzky, které Džamíla vedla s Tálibánem (případně je iniciovala) a v níž představitelé vlivné organizace slibovali, jak osobně dohlédnou na narovnání pokřivených podmínek žen, ale po pár měsících byl výsledek pokaždé jasný: skutek utek.
Tálib táhne do boje
Kniha se sice zaměřuje na život tří postav, ale zvládá přitom i přiblížit společenskopolitickou situaci v zemi a její historii – od okupace Afghánistánu Sovětským svazem přes útoky z 11. září až po invazi Spojených států. Åsne Seierstadová tyto historické etapy organicky začlenila do vyprávění, které je stejnou měrou informačně bohaté jako podmanivé.
Jak norská novinářka a držitelka mnoha cen vysvětluje v obsáhlé závěrečné části s názvem Jak tato kniha vznikla, při pořizování rozhovorů s ústředními postavami se neustále doptávala na další a další detaily. Jak tálib Bašír, tak jeho manželky se sice podivovali, proč se jich Norka ptá na takové podružnosti, právě díky nim však reportérka mohla v knize mimořádně plasticky vylíčit třeba Bašírovy první bojové zkušenosti či přiblížit všelijaká místa, na nichž se postavy její knihy pohybovaly. Ve zmíněné závěrečné části autorka rovněž prozrazuje, že naprostá většina ženských postav byla anonymizována, a odhaluje i způsob, jak se ke klíčovým postavám své knihy dostala.
Život vzhůru nohama
Tuzemští čtenáři, kteří se zajímají o Afghánistán, si rozhodně nemůžou stěžovat na nedostatek podnětů. O dění v této zemi vyšlo v češtině množství knih, od titulů reportážních přes odborné až po romány. Novinka Åsne Seierstadové vyčnívá z této řady především tím, že nejnovější afghánské politické vření popisuje na příkladu tří konkrétních lidí. Jako doplněk zpravodajských článků, které k nám putují na vzdálenost tisíce kilometrů, si můžeme představit jedince, jimž turbulentní dění převrátilo život vzhůru nohama.
