Video placeholder

Komedie Kneecap, přezdívaná severoirský „Trainspotting“, je po úspěchu ve Varech uvedená na KVIFF.TV

Vojtěch Rynda

Kneecap patřil na letošním festivalu v Karlových  Varech k filmům, které jste „nesměli propásnout“ – tím spíš, že na rozdíl od jiných tamních diváckých hitů nebylo jasné, jestli u nás ještě někdy bude k vidění. Pokud jste ho tedy ve Varech nestihli nebo tam nedejbože vůbec nebyli, máte štěstí: energická komedie o hiphopové trojici z Belfastu je teď k vidění na KVIFF.TV!

V diváckém hlasování na festivalu v Karlových Varech Kneecap skončil třetí, s odstupem pouhé desetiny známky od vítězných Vln (průměrné hodnocení 1,15, respektive 1,05). Kolem životopisné hudební komedie Riche Peppiatta se od první varské projekce šířila šuškandou pověst „filmu, který letos nesmíte propásnout“ a nadšení ze snímku překonávalo hranice sociálních skupin: básnili o něm mladí i staří, batůžkáři i „lesklí lidé“ z korporátů. A stejně podivuhodný jako tenhle univerzální divácký zásah je fakt, že se vykloubený děj filmu zakládá na skutečných událostech.

Kneecap je hudební trio z Belfastu, které spojuje hiphopový projev s punkovou dravostí a hrdě irskými, někdy republikánsky laděnými texty. Soudě podle historie kapely na Wikipedii film jejich příběh vypráví celkem pravdivě. Výrostci s pseudonymy Mo Chara a Móglaí Bap a o málo starší DJ Próvaí se dali dohromady skrz graffiti, drogy a konflikty s policií, hudbu začali dělat jen tak „z prdele“, popularitu jim zvedl zákaz hraní jejich skladby C.E.A.R.T.A. v rádiu kvůli vulgárnímu textu...

Film Kneecap, v němž trojice pozoruhodně nenuceně hraje sama sebe, není tak anarchistický, jak se někdy snaží tvářit; pod vší tou živelností se drží osvědčených postupů a dobře ví, jak jít publiku po srdíčku, o čemž svědčí i divácká cena z festivalu Sundance. Hudba působí mnohem autentičtěji. Dva týdny před karlovarským festivalem Kneecap vydali druhé album Fine Art. Recenzovat ho tu nemůžeme, protože pro jeho plné docenění je potřeba rozumět irským textům a (severo)irským reáliím a v tomhle ohledu nemůže nikdo z redakce Reflexu sloužit. (Ten, kdo texty písní překládal pro uvedení snímku ve Varech a na KVIFF.TV, si zaslouží metál.) Pokud ale můžu soudit laicky, je ta deska skvělá. A seženete ji legálně na internetu, stejně jako nyní i film.