Gladiátor II: Stejný recept s novým kořením. Nezbavil se kýče, přidal na pompéznosti
Je dobrý nápad natočit pokračování kultovního filmu o skoro čtvrt století později? Režisér Ridley Scott věří, že ano. Druhý Gladiátor si ponechává kýčovitost svého předchůdce, ale velkolepostí ho překonává. Nové postavy jsou zábavné a Řím snad na plátně nikdy nevypadal lépe. Počítačová animace někdy vypadá jako ze začátku našeho tisíciletí, ale ve dvou a půl hodinách filmu se to skoro ztratí. Na Gladiátora se přece jenom nejdeme podívat kvůli animovaným opicím, ale kvůli dění v Koloseu. Jako by se nás režisér snímkem ptal: „Copak se nebavíte?!“ A my říkáme: ano!
Ridley Scott nám filmem Gladiátor Ii zároveň říká – to stejné jde udělat ještě lépe. V hlavní roli vystupuje Paul Mescal jako Lucius, syn protagonisty z prvního dílu Maxima a Lucilly, jeho milenky a dcery císaře Marka Aurelia. Lucius po smrti svého otce musel opustit Řím, jelikož pro něj jako pro právoplatného dědice byl nebezpečný. Vyrůstal tak v jednom z posledních svobodných měst na severu Afriky, kde si našel manželku a nějakým způsobem se naučil i bojovat. Celý Luciusův příběh se dozvíme pomocí několika retrospektivních scén s vybledlým filtrem a minimálním množství dialogu.
Řím a jeho vojska protagonista nenávidí. Hned na začátku filmu k tomu dostane další důvod. Římané v čele s genrálem Acaciem, hraným Pedrem Pascalem, dobudou město, ve kterém Lucius žije, a zabijí mu manželku. Náš hrdina se dostává do otroctví a postupně se prosazuje jako gladiátor. Z celého srdce touží zabít generála Acacia. Naštěstí se zlí a zkorumpovaní císaři, bratři Geta a Caracalla, rozhodnou uspořádat gladiátorské hry v Koloseu na počest Luciem nenáviděného generála. Nic, co bychom neznali z původního Gladiátora, jen trochu okořeněné.
Najdi pět rozdílů
Nový Gladiátor je vlastně vylepšená a glorifikovaná verze původního snímku. Místo bitvy s germánskými kmeny římská vojska dobývají na lodích město v Africe. Dostaneme i chrabrého římského generála Acacia a vyhnaného mučedníka, co vše ztratil – Lucia. Scény z prvního dílu s obilím a bránou kýčovitě symbolizující smrt nahrazuje řeka přes, niž smrtka převezla Luciovu manželku Arišat.
Samozřejmě nesmí chybět ani otrokář a obchodník, který si gladiátora vezme pod křídlo. O to se postaral Denzel Washington v roli Macrina. Dokonce se dočkáme i scény, kde otroci bojují s nebezpečnými zvířaty, aby se určila jejich cena. Jen jsou to místo tygrů vypelichané lidožravé opice, které asi ve skutečném zvířecím království nenajdete. V prvním souboji v Koloseu pak i samotný Lucius bojuje proti šampionovi císařů.
Nový Gladiátor je dělaný podle šablony svého předchůdce. Ridley Scott si ale místo pastelek tentokrát vzal štětec a olejové barvy. Skoro všechny postavy jsou zábavnější a jejich motivace jasnější. Řím už nevypadá jako model z videohry, ale jako velkolepé starověké město jak se patří. Bojové scény jsou pak třešnička na dortu. Ať už je to souboj dvou otroků na hostině nebo inscenovaná námořní bitva v Koloseu, vždy se můžete těšit na prvotřídní akci.
To stejné, ale lépe
Ridley Scott nechal kvůli filmu postavit repliku římského Kolosea. Není sice stejně velká jako její předloha, ale to ve filmu nepoznáte. Legendární amfiteátr však není jediná část starověké metropole, která se dočkala péče. Uvidíme příjezdovou cestu s bránou, na níž stojí socha vlčice kojící Romula a Rema, v ulicích je živo, lidé sedí v hostincích mezi sloupy, skandují na převážené gladiátory a klábosí na tržištích. Město vypadá skutečně, samotné Koloseum monumentálně.
Kostýmy jsou pestřejší, stejně jako charaktery postav, jež je nosí. Lucius, narozdíl od Maxima, není mlčenlivý drsňák, který někdy jen kouká do kamery. Je vtipný, výbušný a stejně jako jeho otec odhodlaný. Generál Acacius je chrabrý hrdina, který slouží i jako morální maják. Unavuje ho neustálá válka a přeje si pro Řím to nejlepší. Macrinus se dá popsat jako vychytralý, podlý, ale sympatický. Je to šedá eminence, která vidí budoucnost Říma po svém, náš vtipný průvodce světem římské politiky. Jeho dialogy se senátory mají spád a posouvají děj. V podání Denzela Washingtona jsou hlášky jako „To, kamaráde, je politika,“ úderné a vtipné.
Císařská dvojčata Geta a Caracalla, nejsou nijak skvěle napsaní, ale zato dobře zahraní. Jejich posedlost mocí, lhostejnost vůči římskému lidu a sadismus působí přirozeněji než u Commoda v původním filmu. Jsou to rozmazlení spratci, kteří nikdy nemuseli hnout ani prstem a svět jim i tak ležel u nohou.
Nosorožci a námořní bitvy
Gladiátor II se může snažit jak chce, aby vypadal, že vypráví o politických intrikách a státních převratech, ale pořádný říz dostane právě až v Koloseu. V prvním díle jsme viděli, jak představitel Maxima Russell Crowe bojuje proti dvojnásobně velkému chlapovi. Tady takového pořízka ještě k tomu posadili na nosorožce. Nesmí chybět ani replika bitvy u Salamíny. Koloseum se tak napustí vodou, vpustí se do něj žraloci, gladiátoři a legionáři se posadí do miniaturních galér a máte velkolepou námořní bitvu. Ridley Scott vzal scény z původního snímku, desetinásobně je nafoukl a funguje to.
Nejen velkolepé bitvy jsou zábavné. To možná nejintenzivnější z celého filmu jsou duely mezi dvěma bojovníky. Choreografie je špičková, rány působí opravdově a souboje náležitě chaoticky. Lucius bojuje o přežití a jeho výhra není nikdy jistá. Při utkání mezi Acaciem a Luciem je cítit, jak se příběh posouvá každým švihnutím meče. Občas ale bojové scény i pokulhávají. Lucius spadne tolikrát na hlavu, až je s podivem, že nedostal otřes mozku. Někdy není jisté, jestli gladiátor uskočil, nebo byl odmrštěn...
Pokračování kultovního snímku Gladiátor není nijak převratné. Nedočkáte se komplexně napsaných postav ani nečekaných zvratů. Ale v době, kdy akčnímu žánru filmů dominují superhrdinské snímky z produkce Marvelu, je Gladiátor II příjemná změna. Na zrekonstruovaný Řím je radost pohledět, u bojových scén se přistihnete, jak sedíte napětím na okraji sedačky, a u spousty dialogů se přinejmenším uchechtnete. Ridley Scott předvedl, že filmy, kde se šermuje, prostě umí.
