Dějiny země javorového listu i našich východních sousedů připomínají staré křivdy a dramata
Pražské nakladatelství NLN (dříve známé jako Nakladatelství Lidové noviny) vydává už hezkou řádku let ve velice populární edici Dějiny států graficky vkusně vypravené a obrazově bohatě vybavené publikace věnované nejrůznějším zemím: od mocností hrajících na světovém kolbišti klíčovou roli k těm zcela neznámým, jež by leckdo možná nenašel ani na mapě. Nedávno přispěchalo na knižní pulty dokonce se dvěma tituly.
Lenka Rovná (* 1955) využila svých kanadských stáží a pracovních pobytů, anglista Miroslav Jindra (1929–2021) specializace na moderní americkou a kanadskou literaturu, Magdalena Fiřtová (* 1976) zkušeností z výuky kursů k dějinám a politickému systému Kanady a Klára Kolinská (* 1967) praxe na Katedře anglistiky Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem k sepsání 547stránkových DĚJIN KANADY. Třetí, výrazně aktualizované vydání knihy o jedné z nejlépe vnímaných zemí světa stojí za přečtení.
Nelehké hledání národní identity
Tato rozlohou 9 976 140 km2 po Rusku druhá největší země světa zůstává tak trochu ve stínu té třetí nejrozlehlejší – Spojených států amerických. Její vliv na mezinárodní politiku je sice nesrovnatelně menší než USA, přesto se však, jak se v této zdařilé knize dočteme, výrazně zapojila do obou světových válek na té správné straně: totiž po boku Spojenců.
Podrobně se také seznámíme s letitým soupeřením mezi tradičními koloniálními velmocemi – Británií a Francií – o sféry vlivu a dělení přebohatého severoamerického kontinentu, o zlaté horečce, kterou máme v povědomí spojenou také s USA, o nelehkém hledání národní identity, o svárech mezi anglicky mluvícími a frankofonními obyvateli i o snahách o obnovu náležitě korektních vztahů s původními obyvateli – Indiány –, k nimž se země javorového listu v minulosti chovala dost otřesně. Nejnovější dějiny se pak věnují období od covidu-19 až po postoj Kanady k ruské dobyvačné válce proti nešťastné Ukrajině.
Vraždy a atentáty pod Tatrami
DĚJINY SLOVENSKArenomovaného slovenského historika Dušana Kováče si všímají historických peripetií našeho východního a přes nynější, značně rozdílné pohledy na některé zahraničněpolitické události pořád ještě nejbližšího souseda. Stále nás pojí členství ve Visegrádské čtyřce, dnes už ovšem spíše skomírající.
Českého čtenáře jistě zaujme především vývoj země pod Tatrami po získání nezávislosti a vytvoření samostatné Slovenské republiky od roku 1993. Tato malá hornatá země prodělala nelehký vývoj, což naše republika koneckonců také, nicméně k vraždám nepohodlných novinářů a k atentátům na politické představitele tady zatím, bohudík, nedochází.
Kladem díla je, že redakce českého vydání ho aktualizovala natolik, že v chronologickém přehledu neopomněla ani atentát na premiéra Roberta Fica v Handlové 15. května 2024. Zápor představují četné chyby ve jménech, například Július Haynau na str. 138 (v rejstříku na str. 576 už je správně Julius), v popisce na str. 293 Ján Golián místo správného Golian, Vasiľ Biľak místo správné podoby Vasil Biľak na str. 346 atd. Jelikož můžeme vyloučit, že by věhlasný slovenský historik psal mylně slovenská jména, zdá se, že k těmto chybám došlo spíše při zpracovávání českého vydání. Koneckonců to, že pochybení vznikají nejčastěji při chvatném psaní popisků na poslední chvíli, víme dobře z vlastní praxe…