Video placeholder

Radujme se, veselme se, kvákejme! Nejhorší erotickou scénu letos opět napsal David Zábranský

Kateřina Kadlecová
Kateřina Kadlecová , Kryštof Eder

Magnesii Literu má David Zábranský zatím jenom jednu, na první místo v naší ceně o nejhorší erotickou scénu v krásné literatuře však dosáhl už podruhé. Zatímco v roce 2017 se v hlavní roli blýskly výkaly, tentokrát se zavádí penis do pochvy, hrabe se, kváká a dobývá. Známý provokatér navíc vyšperkoval scénu tím, že do jejího středu postavil sám sebe. Kniha Jů a Hele, jak se jeho románová novinka jmenuje, je totiž stylizovaná jako deník. A kdo by sám o sobě otevřeně napsal to co David Zábranský?! Už jen proto si další titul v naší anketě zaslouží. Takže gratulujeme a prosíme našeho vítěze o jediné: Pište o sexu s podobným gustem jako dosud. Třeba to i s tou Magnesií Literou jednou vyjde. A pokud ne, místo v naší soutěži se pro vás najde vždycky.

1. místo – David Zábranský: Jů a Hele

Ukázka:

Poprvé jsme se spolu vyspali v Hotelu Beránek, který stojí v Blatné na náměstí. Musel jsem Pavlu odvézt mimo Prahu, izolovat ji, abych následně dokázal zdolat jejích sto pětaosmdesát centimetrů. Musel jsem sebrat odvahu, připravit mačky, cepíny. V den výstupu jsme v rámci jednoho dlouhého tahu obešli všechny blatenské bary a restaurace. Nalil jsem tam do sebe dvojité vodky, načež jsme v hotelu Beránek nějak zavedli penis do pochvy. Beru život dost rigidně, takže jsem věřil, že tím mezi mnou a Pavlou vzniklo nějaké pouto, spíše biologické než emocionální, vazba z živé tkáně nebo nějaká dospělácká verze pupeční šňůry.

Pamatuju si, že jsem tehdy po Pavlině těle musel cestovat. Byl to jakýsi island hopping. Rozutekla se mi. Měl jsem její nohy, ale hlava se kutálela pryč. Jindy jsem měl ruce, ale chybělo něco jiného. Jaké bohatství! Hrabal jsem a kvákal u toho jako kačer Skrblík.

Chtěl jsem ji, zbožňoval jsem ji. Víc a víc. Ruce, nohy…

Hodnocení:

Fanfáry a pentle připravit! Vítězem letošního ročníku se stává… David Zábranský! V deníkovém románu Jů a Hele přiznává (rádoby) enfant terrible české literatury hned na několika místech, že touží po Magnesii Liteře. Tu za čtyřsetstránkovou knihu, která je po většinu času o ničem a v níž autor útočí na kdekoho z literárního prostředí, pravděpodobně nezíská, snad si tedy protentokrát vystačí s Cenou Reflexu za špatný sex. Není to ostatně poprvé, kdy tento spisovatel usedl na trůn pro pisatele nejhorších erotických scén. Trofej si odnesl už v roce 2017, kdy si protagonista jeho románu Za Alpami chtěl na penisu „hýčkat“ výkaly své milé. V nové knize autor ubral na expresivitě (snad proto, že předmětem vyprávění je nyní on sám), zato přidal na stylistické topornosti. „Zavedli penis do pochvy“? Čteme prosím pěkně krásnou literaturu, nebo náhodný výplod aplikace ChatGPT v její nejranější fázi? Je s podivem, že nejranější fázi přežil vztah Davida a Pavly. Že by to bylo díky kvákání? Čerstvě zamilovaní nechť vyzkoušejí a podají nám zprávu! My podáváme zprávu, že horší sexuální scénu než David Zábranský v českých luzích a hájích v roce 2024 nikdo nenapsal.

Žebříček nejhorších sexuálních scén za rok 2024 zveřejňujeme postupně každý den až do 31. prosince. Kompletní seznam článků najdete zde  >>>

Co jsou Reflexem udílené ceny Bad Sex in Fiction Awards?

Milí čtenáři, po roce za vámi opět přicházíme s nabídkou nekvalitního sexu a předkládáme vám hitparádu nejméně zdařilých sexuálních scén, které čeští spisovatelé v roce 2024 vepsali do svých románů. Zatímco předloni se v našem výročním výběru masivně znásilňovalo a loni především masturbovalo, letos máme tu čest zejména s eroticky neschopnými muži. S panicem, starcem, možná asexuálem a možná tak trochu incelem; s muži ochablými, frustrovanými, nevyzrálými, nanicovatými… Co to visí ve vzduchu? A ani jeden z excerpovaných sexuálních aktů v pomyslných milostných deníčcích aktérů (tedy těch, kteří koitus přežili) jistě nepředstavuje příjemnou zkušenost. Ani jediný! Snad tento ročník reflexích BAD SEX IN FICTION AWARD nijak nevypovídá o stavu společnosti a náladě mezi námi. V opačném případě se můžeme jít zahrabat. A to nikoli do peřin.