Elvis ve válce, Sherlock jako truchlící otec: Berlinale ukázalo i očekávané adaptace knih
Právě probíhající filmový festival v Berlíně nalákal na převod románu Richarda Flanagana Úzká cesta na daleký sever, jenž získal v roce 2014 Bookerovu cenu. Přehlídka také Evropě představila novou intenzívní roli Benedicta Cumberbatche.
Knihy jsou stále oblíbeným zdrojem filmařské inspirace. Někdy, jako v případě soutěžního dramatu Horké mléko, se filmová verze předloze nevyrovná; režijní debut ceněné scenáristky snímků Ida nebo Colette Rebeccy Lenkiewicz o toxickém vztahu matky a dcery podle kritiky zaostává paradoxně nejvíc ve scénáři. Větší štěstí na adaptátory měl román Richarda Flanagana Úzká cesta na daleký sever, příběh přeživšího z japonského zajateckého tábora za druhé světové války.
Australské drama o vině, hrůzách války a tragické romanci dostalo podobu minisérie, v níž hlavní roli ztvárnil jeden z nedávných představitelů Elvise (toho z filmu Priscilla), Jacob Elordi. Režie se chopil Justin Kurzel, jehož rukopis bývá drsný, jak ukázaly snímky Macbeth, Nitram nebo naposledy neonacistický krimi thriller Řád. V Úzké cestě projevil i cit pro romanci a poezii.
Minimálně první dva díly minisérie úspěšně zachycují unikavě melancholickou náladu knihy, další tři epizody si diváci budou muset doplnit sami; v Česku by mělo být dílo dostupné na platformě MAX. Na rozdíl od benátského festivalu, který seriály promítá úplné, se v Berlíně publikum stále jen navnazuje začátkem. Titul zařazený do sekce Berlinale Special navíc nebyl označený jako seriál příliš výrazně, a někteří diváci tak 90minutový program považovali za celovečerní film (s podivnou dramaturgií).
Flanagan román napsal inspirován zážitky svého otce, Kurzela téma zajímalo i kvůli jeho dvěma dědečkům. „Byli to dva velmi důležití muži v mém životě a stále žili v mlze války. Ten stín minulosti jsem u nich dost hluboce cítil,“ svěřil se filmař na tiskové konferenci. Podobně druhou světovou válku přes své dědy vnímal scenárista Shaun Grant,:jeden z jeho prarodičů dokonce musel stavět nechvalně proslulou železnici mezi Thajskem a Barmou stejně jako protagonisté Úzké cesty. „Díky této knize jsem ho mohl poznat lépe,“ uvedl Grant. „Do adaptace jsme se ale pustili i proto, že jde o nádherně napsaný příběh. Příběhy z války se stále vyprávějí, protože ukazují extremity lidstva, jeho vzestupy i pády, dobro i zlo, lásku a ztrátu,“ dodal.
Cumberbatch ukazuje jinou verzi maskulinity
První kniha anglického spisovatele Maxe Portera Žal je to s křídly dala vzniknout dalšímu titulu z Berlinale Special, The Thing With Feathers. Portrét otce dvou malých synů, jenž se těžko vyrovnává se smrtí manželky, existuje i v divadelní podobě. Na jevišti si před sedmi lety hlavní roli zahrál Cillian Murphy, v novém filmu, který měl premiéru v lednu na Sundance, Benedict Cumberbatch. Herec proslavený rolí moderního Sherlocka snímek také produkoval.
„Součástí mé práce je pravdivě zkoumat celé spektrum toho, co znamená být člověkem,“ vysvětloval na tiskové konferenci svůj zájem o emotivně náročnou roli kreslíře podléhajícího žalu a zoufalství. Debata s novináři se stočila i na obraz maskulinity, které solidní, ale nepřekvapivé drama v režii Dylana Southerna podává. „Nejistota a zranitelnost nejsou na vrcholu priorit představ o alfa samci nebo silném muži. Proto jsem velmi rád, že můžu být součástí příběhu, který jde opačným směrem,“ uvedl Cumberbatch.
