Velociraptor britských Kasabian střeží brány rock'n'rollu
Na poslední album téhle party z Leicesteru britská hudební obec čekala jako na zázrak - a on se skutečně stal. Velociraptor! přistál beze všech pochybností rovnou na čele nejlepších desek tohoto podzimu.
čtvrté řadové album (Kasabian - 2004, Empire - 2006, West Ryder Pauper Lunatic Asylum - 2009)
vydalo: Sony Music
čas: 50:38 minut
cena: 403 korun
Kapele Kasabian se na nové desce podařilo to, co umí málokdo. Totiž spojit pravověrný rock'n'roll s moderními trendy, uspět na trhu, nepřijít o fanoušky... a ještě přitom neustoupit z požadavků na hudební ani jinou kvalitu. Co se dříve zdálo nemožné, oni přetavili v holou skutečnost. Pomyslně se tak usadili na hranicích poctivého kytarového rock'n'rollu a soudě podle jejich dvanáctiletého přístupu, jen tak je neopustí. A to jejich předchozí album od kritiky sklízelo jen chválu a kapela by si klidně mohla dovolit na chvíli usnout na vavřínech. Naštěstí se tak nestalo.
Jedenáctku písní je stručně a jasně řečeno radost poslouchat. U většiny z nich máte potřebu si alespoň poskočit po jedné noze, když už ne rovnou vběhnout v klubu mezi dav a divoce tančit. Když si album pustíte ráno, budete si celý den pobrukovat Days Are Forgotten, při Switchblades Smiles se s vámi Země párkrát otočí kolem dokola (nebo se mi točí jen hlava?), Shoot The Runner vás díky rytmu donutí louskat hlasitě prstama či rovnou tleskat, I Hear Voices zase umí uklidnit a zahřát u srdce. Poslední Neon Moon je pak regulérní ukolébavkou pro dospělé.
Dalo se čekat obviňování Kasabian z příklonu k popu, tedy zpoplatnění muziky širšímu posluchačskému publiku. S tím se setká (nejen) v Británii snad každá úspěšná hudební skupina. U Kasabian je tohle nařčení ale absolutně nespravedlivé. Zůstali svým způsobem pořád zpátečničtí a věrní svým hudebním a kulturním kořenům. Ano, najdete tam stopy Beatles, ano, neminul je ani vliv Oasis. Vstřebali ho ale dokonale bez potřeby kopírování. Mezitím totiž dozráli v osobité muzikanty s vlastním rukopisem i stylem, který patří zcela zjevně do 21. století a přitom je to pořád i ten starý poctivý "rockec". Velociraptor! je tímhle ideálním spojením napěchovaný až po okraj.
