Sprchy v pražském Sokole od Jiránka: ženskou figuru nepovažoval z malířského hlediska za zajímavou

Sprchy v pražském Sokole od Jiránka: ženskou figuru nepovažoval z malířského hlediska za zajímavou Zdroj: archiv

Výstava ke 100. výročí malířova smrtí v Národní galerii: zleva Strom v zimě (1909, olej a plátno) a Bílá studie II.
Výstava ke 100. výročí malířova smrtí v Národní galerii
Výstava ke 100. výročí malířova smrtí v Národní galerii
Výstava ke 100. výročí malířova smrtí v Národní galerii
Výstava ke 100. výročí malířova smrtí v Národní galerii
12 Fotogalerie

Na výstavě Miloše Jiránka najdete i mužský akt

Kateřina Hejdová

Nejen malíř, ale i výtvarný kritik, kurátor a spisovatel. Aktuální výstava v Konírně Paláce Kinských připomíná 100. výročí umrtí muže, jenž se na přelomu 19. a 20. století podílel na utváření evropského kulturního života a poměrně dramaticky ovlivňoval středoevropské moderní umění.

Polemiky Miloše Jiránka
kde: Palác Kinských, Staroměstské náměstí, Praha
kdy: 4. 11. 2011 - 29. 1. 2012 
vstupné: základní 50 korun

 

Miloval všechny odstíny bílé a vůbec neobvyklou práci s barvami. Stejně jako nezvyklé náměty. Hodně cestoval a zážitky z cest přenášel na plátna. Na svět přišel v roce 1875 v Lužci nad Vltavou, kvůli střední škole se přestěhoval do Prahy, kde žil v rodině Jaroslava Vrchlického. Po maturitě nastoupil na filozofickou fakultu na tehdy Karlo-Ferdinandově univerzitě, po prvním roce si k ní přidal výtvarné umění a oba obory vystudoval zároveň.

 

Učil se u Vojtěcha Hynaise či Maxmiliána Pirnera, věnoval se portrétům i krajinkám, rád maloval ale i městské scenérie a figurální kompozice. Na výstavě Polemiky Miloše Jiránka v Konírně Paláce Kinských naleznete Jiránkova nejslavnější díla i artefakty z jeho života.

 

 

Inspiroval se zejména soudobým impresionismem, je ale autorem také několika výtvarných studií věnovaných sportu. Zatímco ženský akt byste v jeho tvorbě hledali marně, obraz Sprchy v pražském Sokole je studií nahé mužské figury, která Jiránkovi připadala z malířského hlediska zajímavější než postava ženská.

 

Patřil ke generaci, která odmítala umění vydat do služeb ideologie. Založil spolek výtvarných umělců Mánes a uměleckého časopisu Volné směry. Ten vedl spolu s F. X. Šaldou, oni dva mu vtiskly modernistickou a kritickou podobu. Významem díla se řadí vedle Antonína Slavíčka a Jana Preislera, přestože toho za svůj krátký život nestihl mnoho. Zemřel tragicky ve 36 letech.