Dramatické krajiny Adolfa Chwaly oživují romantický ideál
Ze soukromých sbírek jsou převážně obrazy českého malíře Adolfa Chwaly, vystavené do konce roku v Kláštěře sv. Jiří na Pražském hradě. Pozapomenutý český krajinář žijící na konci 19. století ve Vídni se v nich připomíná jako perfekcionistický romantik.
Adolf Chwala (1836 - 1900)
kdy: 14. 9. 2011 - 31. 12. 2011
kde: Klášter sv. Jiří, Pražský hrad
vstupné: základní 150 korun
kurátorka: Šárka Laubnerová
Unikátní expozici děl pozapomenutého českého krajináře nabízí Národní galerie v Klášteře svatého Jiří. Výstava je výjimečná hned ze dvou důvodů: vynáší na světlo zapomenutého českého umělce, jež se kvalitou svých děl vyrovná dalším malířům proslulé Haushoferovy krajinářské školy. Hlavně je ale zhruba z osmdesáti procent tvořena obrazy soukromých sběratelů, které dosud nebyly vystaveny ani publikovány. Příznivci umění 19. století mají tak neopakovatelnou možnost spatřit opomíjená Chwalova díla pohromadě.
Adolf Chwala vyrostl v rodině kloboučnického mistra, již v 15 letech coby velký talent nastoupil na pražskou Akademii. Po třech letech obecného studia nastoupil do ateliéru Maxmiliana Haushofera, jenž nechával svým studentům neobvykle volné pole působnosti. Chwala přesto v roce 1959 studium u Haushofera ukončil a věnoval se vlastním výstavám. O pět let později se přestěhoval do Vídně, kde se oženil a žil až do konce života.
V úspěšně započaté malířské kariéře pokračoval právě v rakouské metropoli, z Prahy jeho dílo postupně mizelo. "Vlastně za sebou tehdy spálil mosty," říká kurátorka výstavy Šárka Leubnerová s tím, že právě Chwalův odjezd z Prahy způsobil z největší části jeho následné zapomnění. I přes nespornou kvalitu se totiž Chwalovy práce nevyskytovaly na souborných výstavách umění 19. století po celé 20. století až doposud.
"Myslím si, že ve Vídni zapadl, byl jedním z mnoha. Kdyby zůstal v Praze, zůstalo by mu výsadní postavení, které si tu stihl mezi ostatními Haushoferovými žáky vybudovat," vysvětluje kurátorka. Proč odjel? Zřejmě v rámci cest našel místo, kde se mu žilo a tvořilo lépe. Za motivy cestoval celý život - ať už dříve po Čechách a na Moravu, nebo později do Dolního Rakouska, Bavorska a Alp. Maloval okolí jezer Mondsee, Königsee či Attersee, v Čechách rád zachycoval povodí Sázavy, Otavy, Dyje a Vltavy.
Mezi jeho domény patřilo mistrovské zachycení dramatických momentů a jejich atmosféry uprostřed krajiny - smrákající se údolí, přicházející bouři či rovnou husté děštové mraky. V 80. letech se pak snad jediná vídeňská výstava neobešla bez jeho nokturn. Kromě uměleckých kvalit byl Chwala ale i zdatným obchodníkem. Úspěšné motivy se nebál ve svých obrazech opakovat. "Jeho dílo ale na souborné zhodnocení vlastně teprve čeká. Současná výstava je vůbec první svého druhu a katalog k ní je de facto jeho první monografií u nás," uzavírá Leubnerová.
Malíř ADOLF CHWALA patřil ke generaci umělců studujících na pražské Akademii výtvarných umění v 50. letech 19. století u prof. Maxmiliána Haushofera. Pravděpodobně mezi léty 1863–1864 přesídlil mladík do Vídně, kde pokračoval v malířské kariéře. Za krajinnými náměty putoval k horským jezerům do Alp, také po Dolním a Horním Rakousku. Okolí Dunaje zpodobňoval ve velmi působivých nočních scénách. Vracel se ale i do Čech, maloval v povodí Vltavy, Labe, Otavy, na jižní Moravě v okolí Lednice, u Břeclavi i při Dyji. Pokud měly jednotlivé krajinářské motivy na uměleckém trhu úspěch, práce varioval či vytvářel repliky různých rozměrů. Zemřel v nedožitých čtyřiašedesáti letech na prahu nového tisíciletí.
