Čeští básníci roku 2011? Šiktanc i Wernisch

Letošní básnický almanach je již třetím v řadě|reproNejlepší české básně{2011}
vydalo: nakladatelství Host
počet stran: 195
cena: 239 korun

Na čtyřicet básní čítá almanach současné české poezie pro tento rok. Díla, posbíraná během letošního roku dvojicí editorů v novinách, časopisech, knihách, po internetu, pocházejí od básníků ze všech koutů České republiky, nespojuje je ani jedna umělecká generace ba ani téma jejich děl. Původní nápad pochází z hlavy amerického básníka a kritika Davida Lehmana, jenž stál u zrodu první edice The Best American Poetry v roce 1988. Na jeho tradici se snaží Host českými básnickými almanachy navázat.

Najdete tu tak jak mladé, dosud ne příliš známé talenty, tak i ostřílené básníky jako je Karel Šiktanc, František Listopad či Petr Borkovec. Nechybějí ani ženská jména, byť Jan Štolba sám v komentáři píše, že ženská poezie má svá specifika, která se mužskému vyjadřování vymykají: Jejich „stesk“ není kosmický, je milostný, zdejší, člověčí... Každého z autorů provází v knize medailon, takže čtenář se s jejich osudy seznámí i mimo básnické vyjádření.

Za výběr jsou zodpovědní Jan Štolba s Petrem Králem – dvojice editorů vybírala básně i do předchozích básnických výběrů. V roce 2009 to byli Karel Šiktanc s Karlem Pioreckým, loni Miloslav Topinka a Jakub Řehák. Výběr tak nemá ambice sugerovat čtenáři iluzi objektivity, je výsledkem setkání, komunikace a kompromisů dvou uznávaných autorit.

„Podivuhodný úkol, vybrat nejlepší české básně uplynulého roku. Ta povinnost mě bude budit snad i v noci. Básně – noční běsy! A vybírat tu nejlepší? Každá báseň by měla být v danou chvíli tou nejlepší, jakou lze napsat. Vida, to zní skoro jako definice. V každé básni by mělo být něco absolutního, bez ohledu na místo, den, pohlaví, hru planet.“ Básník a saxofonista Jan Štolba v závěrečné eseji popisuje svůj vnitřní souboj při práci nad knihou a vzápětí nabízí i rozhřešení: I letos tedy česká poezie žije. Vzdoruje běsnění doby, přičemž někdy dokáže jeho přízračnost i trapnost odhalovat v nečekaných nasvíceních.

PETR KRÁL se narodil 4. září 1941 v Praze, kde také žije. Vystudoval dramaturgii na FAMU, v nakladatelství Orbis redigoval knihy o filmu, v roce 1968 odjel do Paříže, odkud se vrátil až 11 let poté, živil se příležitostnými pracemi od pomocníka v galerii po kulturního radu na velvyslanectví. Napsal a vydal na dvacet básnických sbírek a desítku próz a esejů, většinu ve francouzské i české verzi. Je autorem několika antologií české poezie ve francouzštině a jedné v italštině. Poslední jeho knihou jsou letošní Medové kuželky.

JAN ŠTOLBA se narodil 25. září 1957 v Praze, pracoval jako skladník, sanitář, ošetřovatel, topič či hlídač. Souběžně ovšem působil jako saxofonista v řadě jazzových, folkových a rockových souborů, v současnosti hraje vlastní skladby s vlastním kvartetem či Bandem Vlasty Třešňáka. V polovině 90. let přebýval střídavě v Praze a Austrálii. Publikoval v předních denících a literárních revue, je autorem novely Provazochodcův sen (1995) či prózy Město za (1997) a čtyř básnických sbírek (poslední jsou Hřebeny z roku 2007).

Ukázky básní:

Ivan Wernisch
Ještě je dost času

Ve dveřích bufetu se opírá koště
A říká: Stůj
Otvírá se až za hodinu

V parku močím na pařez
Na kterém rostou uši

Roman Telerovský
Už už

Hlavou když chceš tak do zdi
Když hlavou tak do zdi
Dolů a do zdi
Takže to by bylo jako obvykle na úvod, horko, na stole,
mrtvý kůň, prázdno, co je tou zdí tady vedle spánkové
kosti, myšlenka která schází
Tady je první výrazné zastavení
A otázka
Kdo jsou a koho představují
Jsou opravdu všude a stud mi profukuje zátylek
Zachytávači prachu slov

Petr Borkovec
Louňovice

Sáhnu na tebe rukou,
ve které nemám cit.
Lupiny na stráni puknou,
půjdeme spát,
Hladové krky lupin. Něco jim dát.
Hodit? Nebo až k ústům, celou dlaní?
Strání pan Klenot. Voní seno.
Paní Drahorádová šla už ráno.