Okresní přebor

Okresní přebor Zdroj: Bonton

Týden v kinech: smrt, deprese, smrt. A fotbal

TEREZA SPÁČILOVÁ

Febiofest, jehož program v uplynulém týdnu zastínil filmy z běžné distribuce, pomalu končí a přesouvá se do dalších měst, to ovšem neznamená, že by končily i divácké zážitky. Ba právě naopak.


Okresní přebor

Režie: Jan Prušinovský:

Hrají: Miroslav Krobot, Ondřej Vetchý, Luděk Sobota, David Novotný

Následující týdny budou bezpochyby patřit Okresnímu přeboru. A nutno říct, že právem. Fotbalová náladička říznutá nefalšovaným westernovým existencialismem má na míle daleko k naředěným utrejchům, které se běžně rodí z úspěšných seriálů. Navíc objevuje další rozměr geniálního hereckého minimalismu Miroslava Krobota, jehož zarputilý trenér Hnátek už teď patří do filmových učebnic. Vše řečené si, prosím, opakujte, až vám Okresní přebor bude lézt ušima i nosem a nebudete mít sebemenší chuť ho vidět (což se dá při marketingové masáži televize Nova, hlavního producenta filmu, víc než předpokládat).

 

 

 

Musíme si promluvit o Kevinovi

Režie: Lynne Ramsayová

Hrají: Tilda Swintonová, John C. Reilly

Premiéra minulého týdne, kterou by ovšem bylo škoda opomenout. Studie mateřské lásky z dílny Lynne Ramsayové je sice tak dusivá a bezvýchodná, že by dohnala k sebevraždě snad i toho nejzarytějšího optimistu, nicméně právě pro ten intenzívní zážitek ční nad ostatní sobě podobné. A taky — především — díky téměř nadpozemsky přesnému výkonu Tildy Swintonové v hlavní roli.

 

 

 

Kluk na kole (režie: Jean-Pierre a Luc Dardennovi), Konečná uprostřed cesty (režie: Andreas Dresen)

Dvě reminiscence na loňské Karlovy Vary a programové „pozůstatky“ Febiofestu vám sice na náladě taky příliš nepřidají a rozhodně je nedoporučuji konzumovat současně s předchozím snímkem, nicméně viděny by být měly. První jmenovaný mají na svědomí belgičtí bratři Dardennové a je zajímavý především pro ty, kdo jejich tvorbu soustavně sledují — Kluk na kole totiž patří k tomu nejfilmovějšímu, co kdy z dardennovské dílny vzešlo. Druhý snímek natočil host zmíněného Febiofestu Andreas Dresen, a přestože se v něm od začátku do konce umírá, je plný jemného humoru a intimity, jež odzbrojuje. Umírat se vám při něm rozhodně chtít nebude.