Banjamin Kuras: Muži na pokraji nervového zhroucení
Danny je psychiatr, ale sám potřebuje psychiatra. Ač mu je čtyřicet, matka mu diriguje život. Ač od ní emigroval přes půl kontinentu, stejně ho doběhla. Práce matek totiž nikdy nekončí, jak tvrdí ve své skoro stejnojmenné hře Nikdy nekončí britsko-český dramatik Benjamin Kuras: hořkou komedii o strastech dospělého muže, kterému stále do života zasahuje matka, právě hraje Městské divadlo Zlín.
V polovině osmdesátých let čekala řadu českých emigrantů nepříjemné překvapení. Po mnoha letech, kdy to měly od režimu zakázáno, začaly jejich matky hojně přijíždět na jejich návštěvu. Jak svědčí Kuras, pro některé tato tzv. „Husákova pomsta“ měla nemilé následky a nečekané zjevení matky v jejich životě vedlo až k nervovému zhroucení. Jindy aspoň k řadě komických situací.
Takový je případ i zjevně autobiografického hrdiny Dannyho, který pracuje v Londýně jako psychiatr. Před časem si změnil jméno a dokonce konvertoval k židovství, což je pro něj i jeho matku terčem řady žertů i výměn názorů. Kromě matky je i u něj doma v dočasném azylu také kamarád Ruda, který hostil svou matku o pár měsíců dřív a stálo ho to rozpad manželství – a nechybí ani Dannyho přítelkyně, jež matce nejde ani trochu pod nos. Danny by se přitom tak rád po letech marných pokusů konečně rád usadil.
Takhle nahozeno se to zdá být těžkým psychodramatem, ale opak je pravdou: Kuras napsal vtipnou sarkastickou komedii, v níž nešetří ani slabošské muže, ani jejich dominantní matky, manželky a přítelkyně. Není nouze o bizarní situace a jako obvykle z toho nakonec není žádné šťastné východisko. Na komorní scéně zlínského divadla hru nastudovala začínající režisérka Zuzana Patráková. K prospěchu věci ji aranžuje jako salónní konverzačku a dává prostor textu a hercům. Pohříchu ne všichni tyto možnosti využívají. Zejména Gustav Řezníček v hlavní roli je spíš neohrabaným ňoumou, než těžce zkoušeným mužem, jehož život jinak na stojí na jakýchsi, byť vratkých základech. Matka Mileny Marcilisové dokáže být správně starostlivá i démonická; mixuje mateřskou lásku i sklon ke komandování. Nejlepší je klíčová postava zlínského souboru Marta Bačíková, nicméně jen v drobné roli přítelkyně.
Kuras se ve Zlíně narodil a uvedení hry je tak jistým „návratem do rodného města“ – tak se aspoň inscenaci Nikdy nekončí snaží propagovat zlínské divadlo. Jde o neprávem zapomenutou komedii, jež by rozhodně slušela repertoáru i řady jiných divadel.
