Paul Gravett představil v Praze svých 1001 NEJ KOMIKSŮ: Garfielda bych vynechal

Iniciátor a editor publikace s všeříkajícím podtitulem „velký průvodce po světě komiksů, grafických románů, stripů a mangy“ PAUL GRAVETT v rámci KomiksFESTU navštívil Českou republiku. Úctyhodný špalek prý tento britský popularizátor komiksu vytvořil v rekordně krátkém čase. Výsledek? Na webu projektu je speciální sekce věnovaná opravám nedostatků. České vydání tyto korektury naštěstí zaneslo.

Jak dlouho jste nosil v hlavě projekt takto obsáhlého průvodce světem komiksů?

V podstatě celý život, ovšem geneze knihy je nepoměrně kratší. Původně měla vzniknout v rámci projektu Drawing Words & Writing Pictures už v roce 2009, ale po komplikacích jsem celý koncept nabízel na knižním veletrhu ve Frankfurtu. Koncept „1001“ je známý, ovšem o komiksy nejdřív nikdo nestál. Když jsem na frankfurtském veletrhu v roce 2011 konečně sehnal vydavatele, řekli mi, že knihu chtějí mít hotovou v lednu následujícího roku.

Počkejte… Frankfurtský veletrh je v půlce října. Takže na sebrání 1001 komiksu ze všech koutů zeměkoule jste měl tři měsíce?

Vlastně tři a půl. V době, kdy jsem knihu nabízel, jsem měl několik ukázek, dobře promyšlený koncept a síť spolupracovníků z celého světa, kteří mi byli ochotni pomoci.

Ale co práva na obrázky? Při vší úctě, dá se všechno právně ošetřit včas?

Pochopitelně nedá, velcí hráči samozřejmě dělali potíže. Proto u řady komiksů nakladatelství Marvel a DC nebo těch z časopisu Mad nenajdete celé stránky komiksů, ale pouze jejich malé obálky. To mě vážně mrzí, moc jsem si přál třeba celostránku ze Strážců. A taky jsem měl v plánu napsat podstatně víc hesel osobně.

A jak to bylo s výběrem? Třeba americký undergroundový komiks je zde zastoupený více než hojně na úkor jiných žánrů…

Myslíte? Je to možné, ale nezapomeňte, že právě americký underground měl na komiks globální vliv. Nikdo nikdy neexperimentoval víc. Inovátorské metody, boření tabu, surrealismus, dada, to všechno tu najdete.

Je v 1001 komiksech některý, který jste tam mít nechtěl?

Zde bych chtěl jako prvního jmenovat Garfielda. Ten strip mě nikdy, ani jednou za celou svou existenci nerozesmál.

Protože nemáte rád kočky?

Naopak, kočky mám moc rád, ale ta figurka není legrační. Víte o tom, že existuje web Garfield minus Garfield? Prostě vygumují kocoura ze stripů, které pak jsou takovým divným způsobem vtipné. Ale nebojte se, Garfileda mě vynechat nenechali.

Česká verze knihy obsahuje deset tuzemských komiksů, které vybral badatel v oblasti komiksu Tomáš Prokůpek, ale v anglickém originále je pouze jeden zástupce. Fotokomiks Skutečný příběh Cílka a Lídy Petra Skály u nás prakticky nikdo nezná, ačkoli se jej prodalo přes 3 500 kusů; takového Káju Saudka ovšem obdivují miliony lidí…

Vím o tom, ale Kája Saudek není dostupný v angličtině. Jeho tvorbu znám už od osmdesátých let, kdy mi jeho komiksy, vydávané Českou speleologickou společností, vozil z Československa kdosi, na jehož jméno si nemohu vzpomenout.

Takže všechny komiksy, které najdeme v knize, už vyšly anglicky?

Asi tak sto nebo sto padesát v angličtině nevyšlo. Ale jsou to úžasné kousky, které by si publikaci v angličtině zasloužily. Třeba jediný zástupce filipínského komiksu v knize. Přitom Filipíny vydávají neskutečná kvanta komiksů!

Když jsme u toho vydávání, vy jste prý stál u zrodu první spolupráce Neila Gaimana s Davem McKeanem, spoluautory legendárního Sandmana. Je to pravda?

To jsou úplné začátky. V osmdesátých letech jsem vydával magazín Escape, s ostatními komikovými nadšenci jsme se scházeli v hospodě a u jednoho stolu si vyměňovali fanziny. Tam jsem se seznámil s Davem. Už tehdy měl novátorský a fascinující styl, přesně to jsem potřeboval pro svůj časopis. Podobně jsem narazil na Neila a něco mi říkalo, že ti dva by si mohli rozumět. Nemýlil jsem se. Jsem hrdý, že na stránkách Escape vyšla jejich povídka Violent Cases, kterou později rozpracovali do grafického románu (česky Vraždy a housle, vyd. Netopejr 2006; pozn. aut.). Fanziny vydávané prakticky na koleni, to je ale dávná minulost…

Jak vidíte budoucnost komiksu?

Současnost náleží internetu, bez kterého bych 1001 komiksů nikdy nedal dohromady. A budoucnost mu také patří. Jemu a mezinárodní spolupráci - dokladem toho budiž třeba komiks Zámek vašeho Jaromíra 99 a Davida Mairowitze... A co se týče komiksu jako takového, myslím, že má lepší vyhlídky na přežití než papírové knihy, které jednoduše stáhnete do čtečky. S komiksy to jde také, ale pořád jsou tu kousky, které budou vyžadovat tisk na papír.

Paul Gravett: 1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete. Vydal Plus, 2013. 960 stran.