Předškolákům pod stromek: jak vybrat knížky pro nejmenší (ne)čtenáře?
Loni v Česku vyšlo na 1600 dětských knížek a letos tomu podle všeho nebude jinak. Počet publikací určených primárně dětem a mládeži se během poslední dekády ztrojnásobil, i kvalita se neustále zvyšuje.
„Kvalitativní posun zaznamenáváme již v celku tohoto desetiletí,“ říká Jana Čeňková, čestná předsedkyně české IBBY, Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu. „Vyprofilovala se malá nakladatelství, která stále nacházejí nová témata a vrací se k retro trendům v ilustrační a typografické úpravě. Velká nakladatelství mají různé edice a kromě osvědčených reedic se stále líhnou noví autoři a ilustrátoři, kteří knihy pro děti a mládež obohacují.“
Většina rodičů ovšem při nákupu dětských knih či při samotném čtení ratolestem sahá po vlastní knihovničce a osvědčených jménech: Ondřej Sekora, Zdeněk Miler, Helena Zmatlíková, z těch ještě starších K. J. Erben a Božena Němcová, ze zahraničních pak Lindgrenová, Andersen, Grimmové. „Lidé důvěřují titulům, které provázely dětstvím i je, jako Malý princ, Děti z Bullerbynu, Mumini či Krtek,“ vysvětluje Ondřej Müller, programový ředitel nakladatelství Albatros pyšnícího se více než šedesátiletou tradicí vydávání dětských knih. „Když se však autorům podaří vymyslet něco nového, jako třeba Daniele Krolupperové její Policejní křeček, či překvapí reálným pohledem na svět dětí jako Eva Papoušková knihou Kosprd a Telecí, anebo aktualizací klasických témat jako Ivana Peroutková se svou sérií knížek o Aničce, pak nové knihy úspěšně konkurují zavedené klasice. Uvést nového autora na trh je ale fuška!“
I proto Reflex v čísle 49 (vychází 5. prosince) připravil malé kompendium výjimečných dětských knížek od českých autorů, kteří je vydali teď na podzim. Jako průvodce po galaxii české dětské knihy též před čtrnácti dny poprvé vyšel (péčí Svazu českých knihkupců a nakladatelů a IBBY) volně šiřitelný elektronický katalog šestatřiceti nových pozoruhodných počinů z oblasti domácí tvorby pro děti a mládež, vydaných od února 2012 do září 2013. Před týdnem pak přibyla výborná encyklopedie, „průvodce nejlepších a nejvlivnějších knih pro děti a mládež“ Pavla Mandyse a kolektivu. Obšírné, dobře napsané a informačně bohaté medailony více než čtyřsetstránkové barevné publikace 2x101 knih pro děti a mládež (vyd. Albatros) nejenže poslouží jako dobrý rádce, ale rodičům navíc zprostředkují procházku do dětství a třeba i vzpomínání na knížky, které se do výběru nedostaly.
S knihou v ruce nejdál dojdeš
Při aktuálním růstu čtenářské negramotnosti je žádoucí, ba nutné nadchnout děti pro knihy v co nejranějším věku. Kdo nečetl v dětství, ten v dospělosti cestu ke knize hledá jen stěží. I díky projektům a kampaním typu Rosteme s knihou, Celé Česko čte dětem, Děti, čtete? nebo Čtení pomáhá zájem dětí o knihy, soudě dle prodaných výtisků jim určených děl i jejich návštěvnosti veřejných knihoven, skutečně roste. „Jako by si (pra)rodiče uvědomovali, že pokud nezískají děti pro knihu v předškolním věku, později už to jde ztuha,“ vypozoroval Ondřej Müller. „Rodiče pak častěji kladou důraz na neobvyklé ilustrace, rafinovanou a nápaditou grafickou úpravu, neobyčejný design. A trendem jsou knihy, jimž se dříve říkalo umělecko-naučné: knihy, které se originálním způsobem a poeticky dívají na svět kolem nás a osvětlují dětem jeho fungování. To je totiž něco, co dnešní děti a rodiče jen obtížně hledají na internetu anebo v jiných médiích.“
Je dokázáno, že pročtenářské klima a dětské čtenářství rozvíjí kognitivní funkce dítěte a má výrazný vliv na školní výsledky, na dosažené vzdělání a tím pádem i na socioekonomický status, jak se dočteme třeba v loni vydané publikaci Mechanismy mezigenerační reprodukce nerovností sociologa Jiřího Šafra a kolektivu (vyd. SoÚ AV ČR). A vzhledem k tomu, že se naše země pyšní jednou z nejhustších sítí veřejných knihoven na světě a má podobně jako severské státy velkou tradici čtenářství, neměl by být problém ohýbat proutky, dokud jsou mladé, směrem ke knížkám.
Více o tématu se dozvíte v zítřejším vydání časopisu REFLEX!