Tim Burton zabíjí děti, neznámý vrah zase vyzývavé dívky a modrá je dobrá, ba nejlepší
Kreslené zrůdičky režiséra Tima Burtona ožívají v novém, lepším překladu morbidně vtipných veršíků. Vyšla též španělská alternativa přebujelých severských detektivek, se ženskou komisařkou v hlavní roli. A konečně se dozvíme úplně všechno o nejpopulárnější barvě západního světa.
Excentrický filmový režisér Tim Burton, autor Beetlejuice, Střihorukého Edwarda, Ospalé díry a mnoha dalších filmů (často s Johnnym Deppem v hlavní roli) nebo několika animovaných snímků v čele s Mrtvou nevěstou a Ukradenými Vánocemi, před šestnácti lety napsal a ilustroval malinkou knížečku. Je vtipná a tragická zároveň – hrdiny bizarních básniček jsou třeba páchnoucí klučík-ústřice, spořádaný nakonec svým otcem, chlapeček s hřebíky v očích, Roch – toxický hoch, sýrový chlapeček Camembertík nebo mumifikované mimino Mumino. Postavičky autor veršů často posílá do náruče smrti (čím absurdnější, tím lepší), nebo je alespoň ku potěše rozesmátého čtenáře nechává škaredě trpět. Nakladatelství Dybbuk už černohumornou knížečku jednou vydalo (roku 2006) pod názvem Trudný konec Ústřičného chlapečka a jiné příběhy, jenže překlad Michaely Šmejkalové translatologické autority označují za ještě mnohem tragičtější než samotné Burtonovy veršíky. Není divu, že pro nový převod byl angažován špičkový překladatel a autor nonsensové poezie Richard Podaný. Pokud si sbírečku zamilujete, nezapomeňte na chystanou pražskou výstavu Tim Burton a jeho svět, která od 28. března do 3. srpna 2014 v Domě U Kamenného zvonu představí stovky Burtonových kreseb, maleb, skic, fotek, soch atd.
Španělský hit zavítal i k nám: Neviditelný strážce, druhý román čtyřiačtyřicetileté Dolores Redondové, představuje inspektorku Amaiu Salazarovou a taky mystické Baskicko, jmenovitě hvozdy kolem řeky Baztán, kde se podezřele začínají množit mrtvoly mladičkých dívek. Kniha je zajímavá volbou lokace, obsazením ženské kriminalistky (zatížené zvláštními rodinnými pouty a touhou otěhotnět) i občasnými exkurzy do techniky policejního řemesla (dozvíme se, jaká jsou pravidla při ohledávání místa činu, kdy přesně nastává rigor mortis a jak se projevuje atd.), má spád, styl, atraktivní příběh i tajemství. Na konci románu pak čtenáře čeká překvapení, které jaksi přepadne do druhého dílu autorčiny chystané trilogie Baztán – další část série hodlá české vydavatelství Panteon vydal na jaře 2014 pod názvem Dědictví kostí. Stejně jako v případě skvělé detektivky Konec vosí sezóny Denise Minaové vydal Panteon Neviditelného strážce i jako audioknihu; namluvil ji Jaromír Meduna.
Francouzský historik Michel Pastoureau, jehož vynikající publikaci o medvědovi takříkajíc od A do Z Medvěd. Dějiny padlého krále znají i Češi díky nakladatelství Argo, se dlouhodobě věnuje také barvám. Monografii Modrá. Dějiny jedné barvy zasvětil symbolice, historii, užívání, výrobě a všemožným dalším proměnám modré (později tak přistoupil ještě k černé a letos k zelené). Jeho vnímání barvy jakožto komplexního společenského a kulturního faktu je zajímavé a v mnohém objevné, jak na prostoru 216 bohatě ilustrovaných stránek zjistíme. Od nicotného významu modré barvy, která se počátkem našeho letopočtu na římských malbách používala maximálně jako barva pozadí, postupuje Pastoureau přes 12. a 13. století, kdy se modrá stala barvou mariánskou a královskou a byla poprvé postavena jako protiklad k červené, až k 18. století, kdy je modrá v západním světě definitivně a trvale barvou nejužívanější. I J. W. Goethe ji v díle Nauka o barvách umístil spolu se žlutou do středu svého chromatického systému jako barvu „silnou, aktivní a zářivou; nejkrásnější a nejdynamičtější“. Čtenář se dozví, jak vznikla berlínská neboli pruská modř, o původu francouzské modři známé z trikolor a dresů, o modré na uniformách i na Straussových džínech, o barvě blues, o tom, jak se barva revoluce postupem času změnila v barvu klidu a míru a barva vnímaná jako teplá v barvu studenou… Modrá. Dějiny jedné barvy je mimochodem už druhá obsáhlá publikace věnovaná této barvě, která v češtině vyšla; před čtrnácti lety vydal historik umění Jan Baleka svou dnes již vyprodanou Modř: barvu mezi barvami.
