Kusy českých dějin, kusy ženských těl, kusadla k zašívání děr
Po Vánocích by na knižním trhu měla nastat mrtvá sezóna, ale skvělých nových knih mám plný noční stolek. Zde jsou tři z nich: sebrané historické reportáže známého publicisty, další mysteriózní thriller z čela žebříčku The New York Times a potrhlá knížečka o zdivočelé flóře a jejích objevitelích.
Tušili jste, že nechvalně známá komunistická prokurátorka Ludmila Brožová bývala zamlada herečkou druhé kategorie v Divadle mladých pionýrů? A že si Lídu Biedermannovou, jak se původně jmenovala, její tehdejší přátelé pamatují jako „společenskou, přátelskou a férovou holku“? Jenže pak přišly procesy s farářem Toufarem, s Miladou Horákovou, pár rozsudků smrti v monstrprocesech… Příběh dříve obávané a pak opovrhované právničky najdeme v Češích v srdci temnoty (vyd. Universum), svazku sedmadvaceti historických reportáží o prvním čtvrtstoletí vlády komunistů z pera historika a redaktora Lidových novin Petra Zídka. Kniha byla slavnostně pokřtěna právě před týdnem. Jsou to výborně napsané, informacemi nabité kapitoly z našich dějin – každá z nich nás přenese do jednoho roku v rozmezí let 1948– 1970 a v barvách (převážně rudých, černých a v padesáti odstínech šedé) vykreslí třeba případ Vladivoje Tomka, památný druhý sjezd Svazu československých spisovatelů z jara 1956, smrt Vítězslava Nezvala nebo pocity potomků popravených obětí politických procesů raných 50. let.
Roztomilá knížečka napadla třiatřicetiletou ilustrátorku Doru Dutkovou. Její Papaver (vyd. Argo), neboli latinsky mák, připomene Borghesovu Fantastickou zoologii, jen je „dobrodružstvím botaniky“, nikoli lexikonem bájné fauny. Z drobných různorodých textů u ilustrací na první pohled není zřejmé, jakou halucinogenní drogu autorka požila – nebo tyhle obskurní kytky a botanici s prazvláštními osudy vážně existují? A do jaké míry a na kolik procent? Lilkovitá rostlina parazitujících na těle velryb, ulva muscaria vyhlížející jak vulva se svalstvem, Mentha odorata (která skutečně je, ale zjevně neroste přímo z ropné skvrny jako u Dutkové), stromový muž žijící v symbióze s habrem, indický lékař sešívající vnitřnosti mravenčími kusadly… Lepě švihlý svazeček.
Když má kniha na obálce vyraženou zlatou pečeť s nápisem Edice Světový bestseller, člověk tak nějak očekává snadné čtivo na deku nebo pod peřinu. Američanka Gillian Flynnová, autorka loňského hitu Zmizelá nebo Ostrých předmětů, ovšem dalším ze svých kriminálních románů dokazuje, že není jen jednou z řady populárních chrličů zakrvácených příběhů samá ruka, samá noha. V Temných koutech (vyd. Knižní klub) se třicátnice Libby Dayová vrací do dětství, konkrétně do dne, kdy její matka a dvě sestry skončily zavražděné na podlaze krví vymalované farmy, uprostřed amerického venkova, chudoby, předsudků, alkoholismu a různých forem zneužívání. Libby tehdy jako sedmiletá svým svědectvím dostala za mříže jen o osm let staršího bratra, který zjevně podlehl satanismu. Udělal to opravdu on? Čtenář si maně vzpomene na klasiku Trumana Capoteho Chladnokrevně… Jestli bude film na motivy Temných koutů (hlavní roli ztvárnila „Zrůda“ Charlize Theronová) stejně dobrý jako tenhle víc než čtyřsetstránkový thriller, uvidíme v září tohoto roku.
