Kurva musíš běžet: filmaři představili nové české komedie
Zatímco oficiální program festivalu ve Varech těží hlavně z vážných, existenciálně-politických témat, projekty, jež filmaři představují v rámci doprovodných akcí, sázejí často na humor a recesi. Příkladem budiž dva rozpracované české snímky, Tučkova sci-fi komedie Mars a horský režijní debut Vojty Kotka Padesátka.
Delegace k prvnímu jmenovanému titulu způsobila na lázeňské kolonádě poprask - dorazila totiž v kosmonautských skafandrech. “V podstatě jsme se tak tak stihli vrátit z Marsu,” vysvětlil Tuček, jenž speciálně pro Vary narychlo sestříhal ukázku v podobě poněkud dadaistické show.
Mimo jiné zobrazuje posádku, která nesmí kouřit a sprchuje se jenom jednou za několik dní, což prý byly podmínky, jež musel dodržovat i štáb na place. “Točili jsme na stanici Mars Desert Research Station v poušti amerického Utahu, kde panují velmi přísná pravidla - tak přísná, že kdybychom je opravdu dodržovali, nikdy bychom žádný film nedokončili.”
Askeze v Utahu
Přítomní herci popisovali například odtučňovací kůru v podobě “cateringu” a la marťanská strava (“Jediný, na kom se nepodepsala, je tady Tomáš Jeřábek,” štouchal do populárního kolegy představitel velitele Jiří Havelka). Petra Nesvačilová zase vyprávěla, jak se hned první den přiotrávila, když se pokusila vymalovat svou minikajutu. A zakázáno bylo i pít (“Bude to první film v historii české kinematografie vytvořený bez kapky alkoholu.”)
K možnosti využít simulátoru se Tučkova produkce dostala jako vůbec první filmový štáb, a to na základě soutěže zaštítěné Mars Society. Děj vypráví o misi, jejímž členem je miliardář z Východní Evropy. Ten se chce stát nejen prvním vesmírným turistou, ale dokonce se na Marsu i oženit. Premiéru mimozemské taškařice plánuje Tuček na příští rok a zakládá si na tom, že v ní nebude ani jeden trik.
Zatímco výslednou podobu Marsu nezná pořádně ještě ani sám režisér (“Víc informací vám dát nemůžeme, protože o tom filmu vlastně sami moc nevíme.”), obrysy Kotkovy běžkařské odyssey se po karlovarské prezentaci rýsují víc než slibně. Její součástí totiž byly i tři ukázky, dostatečně výmluvné a na výsost vtipné.
Koukal Koukalovi na záda
První odhalila, co skrývá tříkrálová zkratka K+M+B (“Kurva musíš běžet!”), druhá pak představila jizerské legendy, neplodného obluzovače dam v rozkošném retropodání Jiřího Mádla (“Jsem jenom smutný horal.”). Širšímu publiku však zůstanou utajeny - Kotek jakožto zodpovědný tvůrce trvá na tom, že jsou ještě nedokonalé a vyžadují spoustu postprodukční péče.
Přítomní herci v čele s Markem Taclíkem také ochotně líčili zážitky z tréninku s běžkařským šampionem Martinem Koukalem. “Koukal jsem mu celou dobu na záda,” konstatoval hořce Taclík, zatímco Ondřej Pavelka se pochlubil, že mu český olympionik schválil jeho “osobitý” běžkařský styl. “Bude prostě tvůj, řekl mi, a víte co? Jsem rád. Dominiku Haškovi taky tvrdili, že to se svým stylem nikam nedotáhne, a podívejte se, kde je.”
Kotek přiznal, že je trochu nervózní, jak film přijmou diváci, alespoň sám před sebou už prý však “režisérsky obstál.” V šuplíku mu leží scénář, jenž má mít montypythonovského ducha, jestli ho někdy někdo realizuje, však závisí i na tom, jak si v prosinci povede právě Padesátka. “Ne že bych chtěl točit jeden film za druhým, ale poslední režie snad tohle nebude,” zadoufal.
Taclík pak na závěr poslal vzkaz festivalu, jenž letos slaví padesát let existence. “Z pohledu své filmové postavy bych mu chtěl říct, že v padesáti život teprve začíná. Dokonce v tom věku můžete zjistit, že ač jste celý život běhali klasicky, můžete být vlastně bruslař.”
