Tři běloruští Schindlerové a létající Baťa
Svitavského rodáka a zachránce 1100 Židů zná díky Spielbergovu oscarovému filmu Schindlerův seznam snad každý; naproti tomu málokdo ví, že podobný příběh se za německé okupace během druhé světové války odehrál také v Bělorusku. A v druhé knížce se proletíme s Baťou v Lockheedu Electra kolem světa.
Publikace Bratři Bělští amerického novináře a spisovatele Petera Duffyho dramaticky vypravuje o tom, jak Tuvja, Asael a Zus Bělští stanuli v čele největší a zároveň i nejúspěšnější, posuzováno výsledky, židovské partyzánské organizace. Bělorusko za Velké vlastenecké války utrpělo zdaleka nejvíc ze všech okupovaných sovětských svazových republik. (Podle oficiálních údajů zahynula asi čtvrtina obyvatel.) Mimo jiné také právě proto, že v něm žila velmi početná židovská menšina a zrodilo se tu nejsilnější partyzánské hnutí v Sovětském svazu.
Duffy mapuje životní pouť tří statečných bratrů, kteří se nebojácně postavili absolutnímu zlu a v červenci 1944, kdy vrcholila ofenzíva Rudé armády, operace „Bagration“, jedna z nejmohutnějších za druhé světové války, vyvedli z neprostupných běloruských lesů, jako stvořených pro partyzánský odboj, dvanáct set Židů. Tím bratři Bělští překročili pomyslný práh, jenž dělí prosté skutky od toho, pro co se vžilo označení legenda. Duffy zevrubně přibližuje život „lesního Jeruzaléma“ za okupace, což je zvláště pro Američany, mající leckdy problém najít inkriminovanou zemi vůbec na mapě, velice přínosné a poučné.
Neobyčejný příběh bratrů Bělských, přesvědčivě a poctivě vyprávěný Duffym, který o jejich mimořádném činu informoval ještě před knižním vydáním v deníku New York Times, upoutal dokonce i filmaře. Edwarda Zwicka, autora Krvavého diamantu, inspiroval k natočení dramatu Odpor, v němž se v hlavní roli blýskl poslední představitel Jamese Bonda – Daniel Craig.
Fenomén Baťa je u nás natolik známý, že ho není třeba blíže představovat. Méně se ovšem ví o důležité předválečné obchodní cestě Jana Antonína Bati, jež trvala čtyři měsíce a letoun Lockheed Electra 10A při ní musel dvakrát nouzově přistát. Knihu Letadlem kolem světasestavil Ing. arch. Petr Engliš, vnuk šéfa Baťova leteckého oddělení Josefa Engliše (ano, zní to neuvěřitelně, ale Baťův koncern měl přes padesát letadel a chystal založení vlastní letecké společnosti pro veřejnou dopravu), s využitím pozůstalosti svého děda a vydalo ji málo známé nakladatelství Atelier IM Luhačovice.
Na tehdejší dobu moderní stroj Lockheed Electra odstartoval v Otrokovicích 6. ledna 1937. Na svých zastávkách přistál mimo jiné v Benátkách, Káhiře, Bombaji, Bangkoku, Singapuru, Hongkongu a Los Angeles. K prvnímu nouzovému přistání došlo v únoru v tehdejší Francouzské Indočíně; lockheed přistál na mořské pláži a neutrpěl ani žádné poškození. V chicagském Riis Parku 4. dubna to bylo horší. Šéfpilot Šerhant projevil značnou dávku duchapřítomnosti a chladnokrevnosti, takže letoun utrpěl škody, avšak posádka vyvázla jen s drobnými zraněními.
Kniha přibližuje osobnost J. A. Bati a roli jeho obřího koncernu tentokrát ne v obuvnictví, s nímž máme Baťovo jméno spjato především, ale v našem předválečném letectví.
Podnikatelova ojedinělá cesta skončila triumfálním návratem na otrokovické letiště na Prvního máje 1937. Čistá doba letu trvala 118 hodin 21 minut při průměrné rychlosti 289 km/h a celkové spotřebě benzínu bezmála 20 000 litrů. Lockheed Electra l0A, jenž se k nám nedávno vrátil, při ní urazil 34 202 km. Každému, kdo se zajímá blíže o obchodní aktivity legendárního prvorepublikového podnikatele, lze tento titul vřele doporučit.
