Zlatá mládež v armádě: Tak tihle by nás neubránili ani náhodou...
Třetí díl pětidílné televizní reality show Zlatá mládež má premiéru 2. 12. na ČT1 večer a reprízy 3. a 6. 12. Pětici vystajlovaných dvacátníků z Prahy vhazuje tenhle díl do kursu přežití české armády. V zemi, kde už skoro jedenáct let nemusíme na vojnu, je náhled do výcvikového armádního kursu poučný, ale...
Ještě poučnější je fakt, že pětilístek pražské mládeže tady poprvé skutečně selhává. Jejich ega totiž nesnesou a neunesou týmovou práci. Ve chvíli, kdy se z nich má stát „jednotka“, hádají se o svačinovou tyčinku, nedokáží konstruktivně komunikovat, svalují vinu z jednoho na druhého, pomlouvají se. Jak moc to vypovídá o české společnosti, uvidíte sami.
Armádní kurs přežití má, stejně jako předtím práce na jatkách (díl první) a pobyt na romském sídlišti Chanov (díl druhý), pouhých pět dní; jen s tím rozdílem, že z pětice individualistů se hned v úvodu stane „červená jednotka“, od níž se pochopitelně očekává, že bude plnit úkoly společně.
Fyzicky jsou na to pražští modemani vybaveni dobře: ve svých normálních životech sportují, chodí do fitness center, posilují – ovšem na to, aby zvládli válečný konflikt, dobrá kondice rozhodně nestačí.
Komunikační bariéra, jež mezi nimi vzniká okamžitě poté, kdy mají udělat cokoli dohromady, je fascinující. Nic podobného se od nich ani na jatkách, ani v mosteckém Chanově neočekávalo.
A přitom je to taková prkotina, jako vystřižená z každého trochu akčnějšího dětského tábora — vybudovat si přístřešek v lese. Dobře, je sice noc, ale pro tyhle dvacátníky, kteří řeší celý život hlavně sebe, je postavení boudy a rozdělání ohně jednoduše moc. Hašteří se, nikdo nikoho neposlouchá, nikdo se nechce nikomu podřídit, každý si dělá, co chce, a někdo nedělá nic, jiní zas řeší drobné úkony (sběr dřeva) na vlastní pěst, bez porady s ostatními... Jsou otrávení, naštvaní; změnili se v partu fňukajících dětí.
„Já bych se radši zabil než žít v něčem, co je mi nepohodlné,“ říká jeden z nich, Renato, a v podstatě tak vyjadřuje životní filozofii skupiny – jsme od malička zvyklí žít v pohodlí, a když se naskytnou větší překážky, radši to vzdáme. Nebo nevzdáme, ale chceme ty nezvyklé překážky překonat úplně sami! Na to, jestli skupina v přístřešku aspoň přespí, se podívejte.
Díl, který tenhle týden uvidíte, přináší i další zásadní téma, reflektující současnou realitu – zlaté mládežníky čeká nestandardní, rozumějte drsný výslech, jenž „neodpovídá vojenským konvencím“ a který jim připravili o poznání zralejší a dospělejší (byť zhruba stejně staří) studenti brněnské Univerzity obrany. Ten zvládli, byli totiž vyslýcháni jednotlivě — ale to už je zase jiná kapitola.
Čekají nás ještě dva poslední díly: příští týden v české vesnici v rumunském Banátu (kde se parta z Prahy změní v rolníky) a přespříští týden v domově důchodců (tam z nich budou ošetřovatelé). Budeme je sledovat. Na webu Reflexu pak čekejte i rozhovor s kreativní producentkou projektu Kamilou Zlatuškovou.
