Odešla jedna z největších osobností kultury, výtvarník Aleš Veselý, autor působivé Brány nenávratna
Ve věku 80 let zemřel náhle v pondělí sochař Aleš Veselý, jedna z nejvýznamnějších osobností české kulturní scény. Věnoval se i malbě, kresbě, instalaci, ale především pracoval s prostorem a velkými hmotami v podobě rozměrných objektů. Ve svém monumentálním díle se často obracel ke kořenům judaismu a zabýval se hledáním smyslu lidské existence. K jeho známým dílům z poslední doby patří Brána nenávratna v pražských Bubnech upomínající na židovské transporty.
Odhalena byla letos 9. března a událost měla pro autora i osobní rozměr. Řekl tehdy, že o umělecké připomínce lidí, kteří za války zmizeli, uvažoval celá desetiletí.
"Měl jsem k tomu velmi osobní důvody, protože z mých nejbližších příbuzných se 42 lidí nevrátilo, zahynulo," uvedl. Jeho Brána nenávratna v podobě koleje i žebříku směřujícího k nebesům avizuje budoucí Památník ticha, který by se v místě židovských transportů měl stát nejen místem připomínání tragické historie, ale také centrem diskusí o holokaustu a jeho odkazu pro dnešek.
Poslední realizovanou prací Veselého byla socha Síla neodvratnosti, kterou odhalil také tento rok v Terezíně. Jeho nejznámější sochou je kovová plastika Kaddish odkazující k židovské modlitbě za zemřelé. Původně bezejmennou plastiku vytvářel po smrti svého otce a pracoval na ní celý rok - stejně jako má dle tradice syn povinnost se celý rok po smrti otce modlit denně kadiš. Jeho díla jsou vystavena v exteriérech v mnoha zemích a jsou ve sbírkách světových muzeí.
Aleš Veselý se narodil 3. února 1935 a k jeho letošním osmdesátinám se v Praze uskutečnila série čtyř výstav, jež zmapovaly jeho obsáhlé dílo od 60. let až po současnost. Čtyři galerie vystavily i díla, která veřejnost ještě nespatřila.
Aleš Veselý vstoupil na českou výtvarnou scénu na přelomu 50. a 60.let. Velmi záhy patřil k nejvýraznějším osobnostem generace, která přinášela osobité podněty navazující na proudy evropského informelu. V počátcích se věnoval kresbě a malbě, brzy ale začaly vznikat jeho osobité asambláže a objekty z neobvyklých materiálů, nejprve závěsné, později trojrozměrné.
V 90. letech a po návštěvě Izraele se Veselý začal zabývat pouštními projekty - neobyčejně rozměrnými díly, jež by měly být umístěny v poušti a svou monumentalitou a zároveň materiálovou i tvarovou jednoduchostí vybízet ke kontemplaci, zamyšlení a zklidnění. Pouštními projekty se autor zabýval léta bez ohledu na jejich případnou realizaci.
