Robert Fulghum a jeho obsese záchodovým zvonem. "Bez něj nejste dospělí."
Slavný spisovatel bude letos jedním z taháků (převážně) hudebního festivalu Colours of Ostrava. Když jsem o tom připravoval zprávu, podíval jsem se mu na facebook. Je z něj patrné, že sleduje dění, radoval se například z nedávného pozorování gravitačních vln. Pak mě ale zarazilo něco jiného: kolekce obrázků záchodových zvonů. Spíše humorných než vážných: brokovnicový zvon pro rednecky, zvony místo podprsenky, obří zvon... A v kolekci internetového humoru nesmí chybět ani kočka.
Tak jsem začal trochu pátrat, která bije. Facebookový profil Fulghumovi spravují fanoušci, nicméně na něj odkazují i jeho oficiální stránky. A naopak. Při vyhledání slova plunger vylezlo hned několik výsledků, jak na spisovatelově webu, tak třeba v digitalizovaných knihách na gůglu. Z těch několika zmínek vyplývá, že autor bestselleru Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce považuje hajzlzvon za předmět klíčově důležitý pro lidské bytí a jeho používání za atribut dospělosti.
- čistí odpad ze dřezu
- prošťouchávají ucpané záchody
- čistí mimina, když kakají a čůrají
- čistí jim nudle
- vytírají podlahu, když mimino vyblinká špenát (…)
- pohřbívají mrtvá zvířátka, když je něco přejede“.
Ve svém webovém deníku zase Fulghum zařadil instalatérský zvon na seznam vhodných svatebních darů.
„Svatby zřídkakdy odpovídají realitám manželství. A obvykle ani svatební dary. Jemný porcelán, křehký křišťál a drahé stříbro jsou většinou k ničemu. A supermoderní přístroje do kuchyně nefungují dobře nebo dlouho,“ glosuje Fulghum. „Jako službu veřejnosti navrhuji praktičtější a užitečný dárkový balíček pro nevěstu a ženicha. Věci, které se budou v potřebných časech hodit. Jejich rodiče tyto věci mají. A ač si je mladý pár může postupně pořídit, nebudou je mít při ruce, když je budou potřebovat poprvé.“ Hned na druhém místě, po velké zásobě univerzálních hnědých ručníků (těch na špínu, když poteče dřez či kolem prťat – na to se fajnové ručníky od svatebních hostů nehodí), se v seznamu nachází „kvalitní záchodový zvon“. Protože násada od koštěte nebo ramínko prostě nestačí. „Shit happens. Neignorujte to. Řešte to.“
Dále na praktický seznam Fulghum zařadil třeba zásobu lepící pásky, lepidla, tabaska a náplastí, prdící balónek a švýcarský kapesní nůž.
Na webovém deníku (ať už pravdivém, nebo vybájeném) také vzpomíná na doslova pos*anou svatbu, které se zúčastnil coby oddávající. Tento renesanční muž je totiž mimo jiné unitářským pastorem. No a když oddával u sebe doma dva staré fanoušky, čtyřletá družička měla trošku problémy s bříškem. Správně, následují pokakané princeznovské šatičky, ucpaný záchod i mnohé další hovínkovské lapálie. A korunu tomu Fulghum dodává pohoštěním:
„Když došlo šampaňské, přinesl jsem ze sklepa pár lahví svého oblíbeného červeného vína Plungerhead (Jak bych si to mohl odpustit? Pro tuto svatbu perfektní).“ Víno skutečně existuje, fotografie samozřejmě nechybí na Fulghumově facebooku.
