Angeliku vystřídala neméně kostýmní romantická limonádka – trilogie Sissi
Minulou sobotu uvedla ČT1 první díl romantické trilogie, kterou v letech 1955 až 1957 v rakousko-německé koprodukci natočil Ernst Marischka a jejíž jednotlivé díly nesly názvy Sissi, Sissi, mladá císařovna a Sissi, osudová léta císařovny. Kromě toho, že šlo o nejdražší a nejvýpravnější filmový počin v dějinách rakouské kinematografie, odstartoval hvězdnou kariéru sedmnáctileté Romy Schneiderové.
Na pozadí čarokrásné alpské přírody roku 1853 začíná milostné vzplanutí šestnáctileté bavorské princezny Alžběty Amálie Evženie z rodu Wittelsbachů a jejího o sedm let staršího bratrance, rakouského císaře Františka Josefa I. Habsburského, jejž ztělesnil Karlheinz Böhm (zemřel předloni ve věku 86 let; jeho partnerka Romy Schneiderová roku 1982 v pouhých 43 letech). Vzájemná láska vyústila v červenci 1854 ve velkolepou svatbu.
Je nesporným faktem, že císařovna Sissi se svou krásou (zejména dlouhými a hustými vlasy) stejně jako císař Franz Josef osmašedesátiletým panováním stali nepřehlédnutelným fenoménem doby. Sissi, jež přivítala rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867, si dokázala naklonit srdce horkokrevných Maďarů, dosud ostře naladěných proti Rakušanům po krvavém potlačení revoluce z let 1848–1849, především hraběte Gyuly Andrássyho, a projevila nevšední nadání pro jazyky, čímž převyšovala často omezené dámy z vysokých aristokratických kruhů. Již od dětství se kromě jízdy na koni, v níž zastínila i leckterého muže, učila anglicky, francouzsky a latinsky. Po příchodu k vídeňskému dvoru a svatbě se naučila výborně maďarsky a ovládala i češtinu, ačkoli Čechy neměla ráda, italštinu, polštinu, rumunštinu, staro- a novořečtinu.
Marischkova trilogie navozuje atmosféru idylky, jenže manželství císařského páru bylo šťastné pouze několik let po svatbě a pak až ke konci, neboť Sissi trpěla přecitlivělostí a v sešněrované atmosféře vídeňského dvora se cítila osamělá. Navíc těžce onemocněla a vyléčila se jako zázrakem, což ve filmu kupodivu uvedeno je. Alžbětin rodinný život stíhala traumata. Její prvorozená dcera Žofie zemřela ve dvou letech na černý kašel při cestě po Uherském království a syn Rudolf spáchal roku 1889 v Mayerlingu sebevraždu.
Co ovšem ve filmové pohádce pro dospělé pochopitelně být nemohlo, je císařovnin konec. Desátého září 1898 ji v Ženevě probodl pilníkem italský anarchista Luigi Lucheni, ačkoli prý chtěl původně zabít prince Orleánského. Jenže ten nepřišel, a tak přišla vhod Sissi. Zemřela v šedesáti letech, císař Franz Josef až v šestaosmdesáti.
Buď jak buď, Marischkova trilogie nejenže zpopularizovala její protagonisty, ale i Rakousko jako turistickou velmoc. Sissi s Františkem Josefem jsou vedle Mozarta dodnes námětem bezpočtu suvenýrů. Jejich portréty najdeme na pivních pohárcích, džbáncích, talířích, v různých jazycích vycházejí knihy o tom, jakým delikatesám oba holdovali, a turisté v pohodové zemi pod Alpami mohou nostalgicky vzpomínat na staré zlaté časy, kdy se půvabná Sissi plavila „po krásném modrém Dunaji“. Už jen proto stojí za to v sobotu zapnout bednu a oddat se příjemné podívané.
