Televizní seriál Rapl: Policie Mumlava a zamlžené případy z Mlžných hor
„Nehostinné prostředí Krušných hor, mlhavých a specificky (ne)barevných, nasnímaných s jarmuschovským citem pro symboliku, posouvá děj směrem, jakým se ještě žádná česká kriminálka nevydala,“ napsala redakční kolegyně Tereza Spáčilová v minulém čísle Reflexu o novém českém seriálu Rapl (ČT jí ke sledování poskytla tři díly) a udělila dílu režiséra a scenáristy Jana Pachla pět hvězdiček. Z pěti. Já bych na základě prvního z třinácti hodinových dílů, který včera v prime timu odvysílal program ČT1, dala slabé tři. Ne-li dvě. Ještě že od recenzování filmů je tu ona, a ne já.
Už mě trochu štve ten neskutečně přehypovaný svět seriálů, kde nadšení střídá nadšení, zcela neúměrné kvalitě daných serošů, které diváky leckdy fascinují už jen tím, že jim zajistí „zábavu“ na víc než jeden večer. (Jen pro pořádek: minulý týden jsem dokoukala Stranger Things, které mi na jazyku zanechaly pachuť osmdesátých let, Winonina zuřivého přehrávání a absentujícího závěru, a teď se zkouším ponořit do pooomalééého osmidílného soudního dramatu bez dramatu Jedna noc – čtvrtý díl, a furt nic. Takže jsem taky tak trochu pacient.)
Ještě než se dostanu k Raplovu ději, dovolím si otázku: proč sakra úvodní titulky a „znělky“ všech městských krimi serošů za posledních šest let musejí být na jedno kopyto? Od motiviky po font písma kreditů! Vás to baví, když podle prvních dvou minut seriálu nepoznáte Rapla od druhé série Temného případu? Právě odtud tvůrci Rapla obšlehávali, až se jim od copyrightu prášilo: stejné barvy, estetika, stejné šmouhy od krve a důraz na červenou. Jen ta píseň Leonarda Cohena je kvalitou na míle daleko od bezduchého cotovlastněbylo songu z českého seriálu.
Tak, a jsme v jádru pudla. V jádru Rapla vlastně, očekávaného to pohrobka velmi dobrého seriálu Cirkus Bukowsky, v němž už jsme s detektivem Kunešem měli tu čest. Solitéra Kuneše, nyní za trest odeslaného do příšerného – berte ten výraz spíš jako adjektivum od slova „příšeří“ – Jáchymova, Krušnými horami zastíněného zapadákova, jeho nové prostředí nepřijímá nijak vřele. Možná proto, že se pan hustopes ke všem bez rozdílu chová jako namachrované sarkastické hovado. Ale je fakt, že když toho klona Martina Rohdeho z Mostu, Harryho Holea z nesbøovek a dvojice ostře řezaných detektivů z Temného případu hraje Hynek Čermák, člověk nemá nutkání počůrat se smíchy, jako když se o tvrďáka pokoušel Marek Vašut alias detektiv Martin Tomsa. I když ty momenty, kdy detektiv Kuneš vypadá v mrazivé atmosféře (dobře vyvolané – a taky neustále, do omrzení všemi prostředky vyvolávané) jako ten žlutej parchant ze Sin City, jsou trochu legrační.
Pokud jde o Čermákovy spoluhráče/spoluherce/nahrávače, máme tu třeba mladého Lukáše Příkazkého, policajta z Modravy Alexeje Pyška nebo dobrého a pilného televizního herce Jana Dolanského, který hraje v úplně všech českých seriálech, i když ho Babovřesky měly dávno naučit, že si má vybírat. No a pak tu jsou ty momenty, kdy je padouchem na útěku chlapík, který druhdy v reklamě výskal něco o tom, že „to nesmí vidět mamka“, „vždyť je to připálené“, a policajtem je hamižný bankéř z reklamy. Nas malo!
O atmosféře maloměsta prolitého kořalkou a vodou z mokřadů už byla řeč. Kameraman Marek Janda ji – i pomocí dlouhých záběrů – evokuje pěkně. Jen se nám ta atmoška malinko vrazila do scénáře: do vší té pomalosti nepronikl ani náznak dramatu, napětí nebo překvapení. Chytli jsme vraha? No co. Brnkačka. Pár chladných hlášek charismatického, zatím ale dost jednorozměrného Kuneše, pohled chudáka usvědčeného zpoza mříží a konec. Sem emoce nepatří. Takže emoce, končící v záchvatech smíchu, vyvolá snad jen mizerný zvuk některých dialogů.
Ano, tehle neakční thriller je taky trochu mysteriózní – tajemství spočívá v tom, co už nejste schopni odezírat ze rtů mumlajících vedlejších postav. Proto doporučuju dívat se na Rapla ve dvou: když v zastřeném mumlání nedekóduje výraz jeden z vás, druhý možná napoví. Radši než na zvukovou složku bych se takhle pekelně soustředila na eskalující děj. Že by v příštím dílu? Nebo si budeme muset počkat na Pustinu od HBO, která se točila ve stejných sudetských kulisách a bude mít při své říjnové televizní premiéře zatracenou nevýhodu, protože po Raplovi budeme mít možná pocit, že tohle už jsme někde viděli…
