Návrat do Kobaní. Vychází kniha, která byla napsána na dostřel od Islámského státu
V únoru 2016 se reportérky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová vrátily do syrské Rojavy s penězi, které získaly z prodeje své knihy Islámskému státu na dostřel a ze sbírky SOS Kobaní. Při té příležitosti sebraly materiál na další knihu. Pokračování bestselleru, Islámskému státu na dostřel II, vydalo nakladatelství Mladá fronta v polovině června.
Pokud jste četli první knihu, můžete okamžitě naskočit do rozjetého vlaku a sledovat, co se v Kobaní a vůbec v severní Sýrii dělo o pár měsíců později. Tam, kde byla před půl rokem nekonečná hromada trosek, vstávají z popela celé městské čtvrti. Vidíme Kobaní osvobozené, přesto se naděje místních rozplývají. Válka v Sýrii trvá už pět let a ani takové významné vítězství nedokáže na dlouho utlumit únavu z táhnoucího se běsnění.
Nemalá část stočtyřicetistránkové knížky je věnována nahlížení pod roušku režimu vládnoucí marxistické strany PYD. Kritika rojavského marxismu je dost ostrá a nejednoho romantika může rozkolísat. Prostřednictvím rojavských ženských oddílů YPG nicméně dostává v oblasti radikální impuls posilování emancipace žen, které stojí v prudkém kontrastu k praktikám samozvaných džihádistů. Další rovinou složitého konfliktu, kterou se daří poodhalit, je vztah Kurdů a Arabů. Ukazuje se, že je mezi nimi velmi často palčivá nedůvěra, byť spolu dokážou vytvářet i pragmatická spojenectví. Z rozhovorů s místními plyne, že vyhlídka návratu tvrdé diktatury Bašára Asada po porážce opozičních sil tento vztah také zrovna nevylepšuje.
Obrátky začne děj nabírat v momentě, kdy se obě reportérky vypraví na frontovou linii u přehrady Tišrín na Eufratu, kam právě v ty dny islamisté směřovali úder. Otevře se poutavý popis bitvy, autorkám se napětí z válečné vřavy daří přenést do textu. Pro ty z vás, kdo sledují syrskou občanskou válku prostřednictvím komunity twitterových topografů, bude četba znamenat poutavý návrat k událostem, které jste předtím prožívali díky úplně jiným zdrojům.
Velice sugestivní je závěrečná kapitola, popisující pohřeb padlých bojovnic a bojovníků. Jenom na vojenském hřbitově v Kobaní leží 1 600 padlých (únor 2016) a je až děsivé dočíst se, jak jsou mladí. Nejsou to jen Kurdové, kdo v boji proti teroristům z Islámského státu položil život. V textu vzpomenutí padlí západní dobrovolníci se jmenovali John Gallagher a Gunter Helsten. Celkem už v Rojavě padlo asi deset zahraničních bojovníků (z Austrálie, Kanady, USA, Velké Británie, Německa a Slovinska).
Velké dějiny se mísí s každodenností zprostředkovanou rozhovory s místními lidmi. Autorky většinou zvládají udržovat si odstup pozorovatele i přes četná osobní pouta. Potkávají lidi, které poznaly dříve, ale zjišťují také, že někteří z nich již nežijí. Pokud se objeví na nějakém dalším místě, datují, kdy bylo osvobozené. Čtenář tak získává časoprostorovou orientaci. Knížce by přesto prospěla mapka, kde by bylo zakresleno putování dvou Češek.
Při čtení knihy Islámskému státu na dostřel II získáte (stejně jako u prvního dílu) odpovědi na spoustu otázek, které člověku vyvstanou na mysli při sledování tématu v běžném mediálním provozu, ale zůstávají nezodpovězeny. Jasnějších obrysů tak nabudou kupříkladu portréty padlých milicionářů, které se při sledování dění v syrském Kurdistánu zjevují stále znovu. Blíže k samotným Kurdům a jejich nejrůznějším frakcím a vnitřním vztahům je tentokrát zacílen doslov – opět z pera politologa Tomáše Kaválka.
Lence Klicperové a Markétě Kutilové se podařilo úspěšně navázat na první knihu a udržet si úroveň. Jednotlivé krátké příběhy zaznamenané v knize jsou přehledné a názorné a právě tato forma sdělení je pro dnešní uspěchanou, roztěkanou dobu atraktivní a praktická. Právě formát krátkých příběhů přispívá – spolu se samotným obsahem a působivou fotografickou dokumentací – k tomu, proč jsou dnes podobné knihy tak populární. Pokud bychom však v tomto případě měřili úspěch jen počtem prodaných výtisků, nestačilo by to. Obě knihy mají na uvažování české společnosti dopad proto, že jimi předkládaný pestrý popis nejednoznačné každodenní reality ve všech směrech dalece překonává nejrůznější stereotypní výklady, které jsme si my Češi o syrské válce vytvořili.
Mladá fronta 2016, 152 stran
