Elektra Franka Millera konečně dorazila k nám. Po třiceti letech!
Postava Elektry zdomácněla v komiksech nakladatelství Marvel prakticky od svého zářného uvedení jakožto osudová žena a Nemesis Matta Murdocka alias Daredevila. Dost tomu pomohlo i jméno jejího stvořitele, kterým není nikdo jiný než pozdější tvůrce Sin City Fank Miller. Hvězdný scenárista přivedl na svět ženského ninju řeckého původu a i přes tuto neuvěřitelnou, až komickou kombinaci jednu z nejzajímavějších a nejvíce nejednoznačných postav marvelovského univerza. A teď si ji na více než 250 stranách užijeme i v češtině – v komiksu Elektra: Atentát, který právě vydalo nakladatelství Crew.
Elektra zazářila v Daredevilově příběhu, když se snažila vzbudit jeho vnitřní démony. Matt vždycky rád podléhal svodům krásných žen a ještě raději si od nich nechal lámat srdce (je to asi jeho největší superschopnost), ale nikdo mu nezpůsobil tolik šrámů jako právě Elektra – duševních i opravdických. Miller se však nemazlil ani s ní a nechal ji tragicky zemřít. Ovšem v komiksech Marvelu zůstává mrtvým pouze strýček Ben Petera Parkera (Spider-Man), a tak Elektra hojně vstává z hrobu. Třeba právě v komiksu Elektra: Atentát v roce 1986 (ano, je to přesně tak, jedná se o třicet let let starý komiks!), jímž Miller společně s famózním kreslířem Billem Sienkiewiczem vytvořil dílo blížící se pojetím kresby i netradičního vyprávění spíš artové knize. Elektra: Atentát představuje jeden z vrcholů mainstreamového amerického komiksu 80. let. Ovšem co bylo vrcholem v roce 1986, nemusí být snadno stravitelné v roce 2016.
Miller se Sienkiewiczem v knize Elektra: Atentát hledají a posouvají hranice celého média: vyprávění začíná podivně snovými pasážemi, které konečně osvětlují pár kapitol z Elektřina dětství a nehezkého dospívání a ozřejmí, kterak se mladičká dívka stane tak výkonnou vražednicí. A pak už následuje hlavní linka příběhu – jihoamerická operace, při níž Elektra zabije jednoho z prezidentů revolucemi zmítaného kontinentu.
Později se děj přesune do USA, kde Elektra zásadně zasahuje v prezidentských volbách. Celý příběh je zasazen do období studené války, a tak se celou dobu hraje o onu „krabičku“ s červeným tlačítkem, kterým se dají odpálit atomové hlavice. A nebyl by to Millerův příběh o Elektře, kdyby v pozadí nestálo tajné ninjovské spiknutí toužící ovládnout celý svět. Milovníky Marvelu pak potěší, že jednu z vedlejších rolí tu hraje ředitel S.H.I.E.L.D. Nick Fury, tehdy ještě v plné síle a zcela bílý. A protože jde o osmdesátky, další postavy jsou kyborgové téměř robocopovského stylu, jen o dost charakterově závadnější. Efekty Miller rozhodně nešetřil.
Největší potíží celého dvousetšedesátistránkového komiksu je tempo vyprávění, které je na dnešní dobu pomalé. Miller sice patří k inovátorům celého média, ale i tak je textu příliš a vysvětluje i poměrně zjevné věci. Na druhou stranu je v knize dost psychedelických pasáží, v nichž je obtížnější se neztratit. Ty jsou pak následovány vyprávěním hned tří postav najednou, což je sice inovativní, ale lehce zmatečné. Poklona překladateli Darku Šmídovi, snad na něm práce na převodu nenechala dlouhodobější následky. Komplikovanou dějovou linku vyvažuje svou neotřelou, rozmáchlou kresbou Sienkiewicz, ale opět musíme zopakovat, že se jedná o těžké retro – i obrazová složka zkrátka vyžaduje vyšší nároky na čtenářovu pozornost.
Je skvělé, že se nakladatelství Crew pustilo do tohoto projektu – můžeme si tak odškrtnout další položku ze seznamu zásadních komiksů, které u nás vyšly. Ale ruku na srdce: kdybychom se Atentátu česky nedočkali, většina konzumentů komiksů by si toho zřejmě ani nevšimla. Pokud si však říkáte komiksový fajnšmekr, nesmí vám Elektra doma chybět – veškeré uvedené výtky nejsou vadou, nýbrž unikátní vlastností komiku, který ve své době přímo ohromoval jak důvtipem scenáristy, tak umem výtvarníka.
