Revizor Anděl i policejní rada Vacátko. Před 115 se lety narodil herec Jaroslav Marvan
Legendární policejní rada a šéf pražské mordparty Vacátko, nerudný revizor Gustav Anděl na ROHáckých dovolených, polepšený továrník Bartoš ve snímku Nebe a dudy, kmotříček Havránek v historickém seriálovém eposu F.L.Věk anebo Ješek z Vartenberka v muzikálové fresce Noc na Karlštejně. Nejen v těchto snímcích zazářil jeden z nejznámějších českých herců 20. století Jaroslav Marvan. Od jeho narození dnes uplynulo 115 let.
Přestože Marvan se dodnes řadí mezi nejslavnější české herce a jeho snímky mezi nestárnoucí filmovou klasiku, jeho odkaz špiní nařčení, podle kterých Marvan dobře vycházel s vládnoucí mocí jak za Protektorátu tak i během následného komunistického režimu. A neméně problematický byl i jeho přístup ke králi českých komiků Vlastovi Burianovi, kterého se po válce na rozdíl od jiných tehdejších hereckých es nezastal, když mu byla předhazována kolaborace s nacisty a prý mu dokonce i úmyslně škodil.
Jaroslav Marvan se narodil 11. prosince 1901 v Praze na Žižkově. V roce 1919 odmaturoval na Reálném gymnáziu a záhy vstoupil do služeb pražského Zeměpisného ústavu a poté Ředitelství pošt. V roce 1920 byl pracovně převelen do Užhorodu na Podkarpatské Rusi. V nejvýchodnějším výběžku meziválečného Československa se začal věnoval ochotnickému divadle a pokračoval v tom i po svém návratu do Prahy v roce 1923. O tři roky později nastoupil do Divadla Vlasty Buriana, odkud pak přešel v roce 1943 do Vinohradsko divadla. V letech 1950 až 1954 byl v angažmá v Městských divadlech pražských, kde vytvořil své nejlepší divadelní role v dílech Veselé paničky windsorské, Zdravý nemocný nebo Jacobowski a plukovník. Svou divadelní dráhu završil přestupem do „Zlaté kapličky“, v níž setrval až do roku 1972, kdy odešel do penze.
Nejen v divadle, ale i ve svém osobním života byl Marvan velmi pečlivý, přesný, zodpovědný, připravený a na divadelní zkoušky i představení vždy uměl perfektně text. Lpěl na minutové přesnosti a nerad měnil návyky a byl velmi konzervativní. I věci v jeho bytě měly své pevné místo, i v oblékání si vždy potrpěl na nenápadnou decentnost.
Dnešnímu divákovi je Marvan znám především jako filmový herec. Vedle rolí revizora Anděla či policejního rady Vacátka je znám i jako středoškolský profesor ve filmech Cesta do hlubin študákovy duše nebo Škola, základ života, z předválečného období pak ještě ze snímků Jarčin profesor, U pokladny stál, Pan otec Karafiát nebo Tři vejce do skla. Na přelomu 50. a 60. let pak hrál ve filmech o Švejkovi nebo v legendárním Kachyňově kontroverzním trháku Král Šumavy.
Jaroslav Marvan se na konci 20. let oženil s Marií, jenž byla původně také herečkou, ale nakonec svou hereckou kariéru obědovala právě kvůli svému manželovi. Vařila mu a příkladně o něj pečovala, ale bohužel nemohla mít děti. Marvan si proto našel milenku Alenu Jančaříkou, s níž měl dceru Alenu. Její matka však rok po narození dcery za záhadných okolností zemřela. Později potupená a zhrzená Marvanová nejspíš zničila i závěť, takže po hercově smrti jeho dcera Alena získala jen zlomek z Marvanova majetku. Jaroslav Marvan zemřel 21. května 1974 v Praze ve věku 72 let. Po jeho smrti vyšly jeho memoáry Nejen o sobě, Jaroslav Marvan vypravuje či Herecké eso. Od roku 1971 byl nositelem titulu Národní umělec.
