A vlci vyli divnou věc: Poctivý, párek, Kostelec
Leží vám v žaludku nekvalitní párky? Zajezte je kvalitní básní! Během dneška by měla vyjít chvályhodná sbírka současné české poezie, opěvující netradičně oblíbenou uzeninu na pět.
Té agrofertí spotřebitelské soutěže o nejlepší rýmovačku, v níž se vyskytnou bok po boku výrazy „poctivý“, „párek“ a „Kostelec“, si před týdnem všiml i JXD. Jeho konzumní čtyřverší s poněkud lascivním názvem sice deset tisíc nevyhrálo, zato některé kousky z bleskově vzniklé antologie párkové poezie mají skutečně tah na branku. A někdy i jinam – popatřte sami na tři Řitní variace:
Strč si párek do Kostelce
poctivě až po okraj
— až zas budeš jako blbec
hledat ňákej jinotaj
(Lukáš Chalupníček)
Seděl na státním pokladu
a v udavačské prdelce
měl vstrčený až dozadu
poctivý párek z Kostelce.
(RiP)
Poctivý párek z Kostelce
musel snad pánbůh stvořiti,
hodí se k večeři výtečné
případně nacpat do řiti
(Petr Macura)
Nápad na hezkou spotřební knížečku vzešel od scenáristy (a někdejšího redaktora Reflexu) Tomáše Baldýnskýho. Ocitujme úvod jeho předmluvy k čtyřicetistránkovému sešitku s názvem A vlci vyli divnou věc: Poctivý, párek, Kostelec: „Okamžik, kdy vznikne ,sbírka bleskové poezieʻ, se nedá naplánovat, přichází nečekán. Poprvé, už jsou to nejméně dva roky, jsme s předním českým knižním výtvarníkem Martinem T. Pecinou v náhlém pominutí smyslů (to pominutí bylo moje, Martin k bleskové poezii přistupuje naopak s klidem řádného profesionála) vytvořili knihu Vyšívaný vlnama, kterou zrodil postřeh, že titulky pro neslyšící pořadu České televize ,Náš venkov: Nutrie jako životní krédoʻ v patřičné úpravě připomínají poezii. Knihu, na první pohled k nerozeznání od běžných básnických sbírek, jsme stihli sestavit, nadesignovat, opatřit ISBN a vydat asi během čtyř hodin. Vyšly na ni dokonce recenze.“
Aktuální sbírečka vzniknuvší v režii zmíněného tvůrčího týmu, na níž se podílela známá jména české prózy (Bellová), poezie (Ohnisko), všeho dohromady (Šanda) i uměleckého překladu (ani se neptejte), si též recenzi zaslouží. Kupte si knížku, zasmějte se angažovaným/lyrickým/sociálněkritickým veršům o parasech, Andreji Babišovi a EET, zdlábněte párek a pošlete svou recenzi Baldachýnovi. Třeba tu nejlepší z každého týdne taky odmění deseti tisíci, jak činili pánové z Kosteleckých uzenin.
Párek z Kostelce a já
Máme něco společného:
Přišli jsme o poctivost
Ale už je to dávno
(Bianca Bellová)
Kost tklivec
A on tu napřed — skok a skok,
a ona za ním, co jí krok.
Psi houfem ve vsi zavyli,
když ty pocestné zvětřili;
a vyli, vyli divnou věc:
žetě nablízku Kostelec!
„Pěkná noc, jasná — v tu dobu
děláme párky ze sobů,
tak popožeň ty kosti tvé,
jsou pěkné, české, poctivé“
Pověz, můj milý, řekni bez dlení,
Jaké je jeho složení?
„kuřecí ostřik, z vepře lůj,
neváhej, děvče, nakupuj“
(Dalibor Levínek, Tomáš Baldýnský, Vladislav Musil)
Párkař
Párkařův stánek na rohu ulice
to není nějaká lecjaká věc
vede jej pan Bureš šlechetný velice
známý to filantrop poctivec
Párky jsou chutné jako pel
a lezou z člověka ze dvou stran
Z jedné smutné, z druhé veselé
rozlétnou se jak hejno vran
Párkařův stánek na rohu ulice
to není nějaká lecjaká věc
Má totiž výjimku a nemá účtenku
na párky made in Kostelec
(J. W. Klíčník)
