Hrdina zelenější než vánoční stromek je zpět: Ekohoror Alana Moora nestárne
V roce 1983 se tehdy ještě nepříliš známý scenárista Alan Moore chopil komiksové řady nakladatelství DC s názvem Swamp Thing. Změnil ji k nepoznání a spolu s ní opět o krůček posunul celé komiksové médium, respektive představu o tom, co a jak se v něm dá podat. Bažináč, jak ho překřtil překladatel Viktor Janiš, pak začal česky vycházet v roce 2003. Bylo mu dvacet a vyšel jen černobíle. A právě teď, v jeho Kristových letech, v BB artu česky vychází první díl doplněný o jeden sešit; znovu, v barvě.
Alan Moore se v poslední době věnuje spíše okultismu a psaní opulentních románů, ale v komiksu zanechal nesmazatelnou stopu. Nejslavnějším dílem sice navždy budou jeho Strážci, ale to, co předvedl v Bažináči, citelně zasáhlo tehdejší komiksový svět a ozvuky můžete jasně sledovat třeba v počátečních dílech neméně legendárního Sandmana Neila Gaimana.
Postava „Věci z bažin“ se v komiksu objevila již v roce 1971, ale až Moore jí dodal plastičnost a jeho „run“ (označení celého působení jednoho scenáristy na daném titulu) se dá bez jakýchkoli obtíží (ba s nadšením!) číst i dnes. A je příjemné, že si po třinácti letech můžeme četbu v češtině užít v barvě, i když kolování komiksů v první polovině 80. let minulého století působí oproti dnešním možnostem velmi primitivně.
Proč komiks vyšel česky znovu? Zejména proto, že jako jediný díl z celkových šesti byl dlouhodobě vyprodaný a jeho cena se vyšplhala na cca trojnásobek původní ceny. I díky tomu máme možnost znovu se podívat na skvělou práci, kterou Moore odvedl, v novém vydání.
Bažináč tentokrát začne o díl dříve (tedy kniha obsahuje jeden sešit navíc), před okamžikem, kdy se rostlinný muž probudí v laboratoři, aby zjistil, že v něm nezbylo nic lidského a nikdy v něm ani nic člověčího nebylo – což je hlavní přínos Moora do série. Jsme svědky uzavření předchozího cyklu, smrti Arkána, úhlavního nepřítele zeleného obra z Louisiany. Namísto triumfu ale Bažináč upadá do zajetí. Vynechání sešitu v původním českém vydání je vcelku pochopitelné, ale nové zařazení rozhodně potěší – dozvíme se třeba, jak se přihodilo, že se Bažináč ocitl v mrazáku.
A pak už může začít ekologický horor epických rozměrů smíšený s existenciálním dramatem kafkovského rozměru. Ona totiž proměna, kterou si prošel Řehoř Samsa, není ani zdaleka tak mnohovrstevnatá jako ta, již prožil Alec Holland, což je původní jméno Bažináče. Při výbuchu jeho botanické laboratoře jej pohltila bažina a napojil se na světové rostlinstvo, síť veškerého světového zelena. Hned poté si zformoval rostlinné, téměř nezranitelné tělo, ale… Hra o přežití vlastního lidství – nebo o jeho definitivní odhození – začíná.
I po všech těch letech od vzniku komiksu je fascinující, jak Moore do příběhu zapojuje ekologický terorismus v podobě doktora Woodruea, který sám přežívá na pomezí lidství a rostlinství. Ten se prostřednictvím Bažináče vplíží do světového rostlinného vědomí, jež se v reakci na jeho agresívní myšlenky rozhodne vyhladit lidstvo. A Bažináč si zatím prochází svým podvědomím a ohledává sám sebe, aby přišel na to, co je vlastně zač.
V druhém příběhu první knihy už Moore přivádí na scénu rýmujícího démona Etrigana a okultistické citýrování, což je výhradní Mistrova parketa, a vy si můžete užívat hrůz, které se začínají množit na stránkách donedávna tuctového komiksu. První díl Bažináče je po letech milým připomenutím jednoho ze skvělých děl amerického komiksu (psaného britským scenáristou), a pokud jste na něj nepřipadli před třinácti lety, máte skvělou příležitost nyní. Navíc v případě, že vás zelený muž zaujme, nebudete muset čekat na dokončení příběhu celých deset let jako ti, co Bažináče sledovali v českém vydání od začátku jeho pouti.
