Týdenní dekomprese: „Choďte všetci do ****!“ DJ Wich a TOP 5 protipondělních songů
Nejlepší obranou je útok. Proto si proti pondělním protivenstvím vystavme štít z hejtů.
Samozřejmě můžete nosit batiku na triku, naslouchat Jaroslavu Duškovi a pokoušet se zachránit každého uprchlíka, který vám zrovna prochází kolem domu (ať je to rodina nigerijských profesorů, Harrison Ford z roku 1993 nebo soused, jehož bije žena a on u vás hledá azyl v jednu hodinu ráno ve 20stupňovém mrazu), ale nějaký ten decilitr procítěného hejtu přijde v pondělí ráno vhod i tomu nejzářivějšímu sluníčkářovi. „Řekni to písní!“ radí se; a zpěvný hejt, čili stará dobrá nenávist podaná hudební formou, je solitním protiútokem na všechny ústrky a protivenství, jaké na člověka dokáže pondělek nasypat z rukávu jak vědma Jolanda katastrofické combo výkladových karet. „Nejlepší obranou je útok,“ říká se – a hejtsongy v uších umí vytvořit solidní protipondělní štít.
Ten nejaktuálnější pro nás připravil hrdina protipondělního odboje DJ Wich. Jeho aktuální pecka Choďte všetci do piče je atomová bomba narvaná vším, co vám přijde do začátku týdne k dobru...
„Ešte jedna blbá poznámka a ja fakt vybuchnem,
pribuchnem degešovi hlavu do dverí hneď jak tam vykukne...“
...s tím, že to není zrovna něco na způsob písniček Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka.
Pokud bývají vaše pondělky obzvláště výživné, není od věci připravit si na pondělní protiútok skutečně celý playlist; po hejtovací hymně DJ Wiche by mohl následovat o něco intelektuálnější song tuze oblíbené divadelní partičky Vosto5 s výmluvným návem Je to na hovno.
No tak, člověk přece nemusí mít všechno a všechny pořád jen rád, ani když se na něj směje svět, protože, jak řekl klasik, jak to má bejt?
Přesně; tak to má bejt. Řezník a jeho Pořád jenom hejt je klasika, která dokáže rozmetat na cimprcampr nejeden billboard s nápisem KÉŽ JSOU VŠECHNY BYTOSTI ŠŤASTNY.
Na jednu stranu člověk může taky prostě jen tak každé odpoledne vyfárat z roboty, rozvalit se na gauč, pustit si Tvoje tvář má známý hlas, bombardovat tváře na obrazovce paintballovými projektily a společně s ostravským bardem Nohavicou si zoufat slovy Do prdele práce, ale řešení spočívá i v tom mít to prostě tam, kde se to má mít, a pěkně si nohama kývat sem a tam v zenbudhistické poloze přezdívané na Slovensku bez použití sanskrtu Mám v piči na lehátku:
Takže to by byl pondělní NPHP (nukleární protipondělní hejtovací playlist) (doporučuji použít i v případě, že se vám převlékne pondělí za jiný den v týdnu – nejčastěji se to děje z nepochopitelných důvodů ve čtvrtek). Toto vydání každotýdenní Týdenní dekomprese nicméně pamatuje i na ty, jejichž pondělí je zcela v pohodě a oni žádný hejtovací štít nepotřebují. Pro ty přikládám duhou prozářené aktuality z české youtubové scény, které by měly tyto dosavadní šťastlivce mezi námi přesvědčit o tom, že dobrého, procítěného a hlavně ničím neředěného hejtu není nikdy dost.
Takže tady je Zachy a jeho Povánoční try-on haul (pokud jste dosud neměli tu čest, „haul“ je specifická youtubová kategorie, v níž se youtubové děti chlubí tím, co si všechno koupily).
Nebo co jim koupily rodiče.
A tady je Shopaholic Nicol a její Adam, který „usnul při pečení vánočky“ (tohle je video, kterému dalo na Youtube „like“ nějakých 12000 lidí) (to pokud potřebujete důkaz, že svět spěje ke zkáze).
A tady je Stejk. Je to v podstatě něco jako Richard Attenborough a jeho Zázračná planeta II, akorát že to není o zvířatech, ale o Pokémonech a že Stejk nemá šlechtický titul (zatím). A protože Stejka najdete i v úvodním klipu DJ Wiche, je namístě konstatovat, že kruh se uzavřel a svět je alespoň na tuto pomíjivou chvíli v rovnováze.
To hlavní video, které potřebujete vidět, je nicméně TOHLE.
Ano, to je horolezec, který nemá ruce ani nohy a v klídku si leze na Kilimanžáro.
A vy si tady stěžujete na pondělí.
