Bezva parta: Jak strávili uplynulých dvacet let hlavní hrdinové Trainspottingu
Stáli před novináři a slzeli: McGregor, Bremner, Carlyle, Lee Miller a jejich guru Boyle. Emoce noci, kdy skotský Edinburgh zažil premiéru T2 Trainspottingu, nemají v cynickém světě šoubyznysu obdoby. Mohla za to síla okamžiku, davy oddaně mrznoucích fanoušků a radost ze shledání po dvaceti letech, ale i smíšené pocity herců i režiséra, ta zvláštní kombinace úlevy a životního smutku. Kdo je zná, ví, že příběh, který novým filmem vyprávějí, je také o nich samotných. Velké téma věnované kultu Trainspotting najdete v novém tištěném Reflexu.
Pokračování 2 / 9
Setkání po dvaceti letech
„Jeden druhému jsme se ztratili,“ popsal Robert „Begbie“ Carlyle, když procitl z premiérového opojení. „Těsně před začátkem natáčení jsme se sešli na večeři a seděli proti sobě v němém šoku. Jak se nám to stalo? běželo nám hlavou. Jak to, že jsme se dokázali nepotkat tak strašně dlouho? Byl v tom obrovský kus smutku, ale taky odhodlání znovu už nic podobného nedopustit.“
Jestliže „první“ Trainspotting byl o energii mládí a jeho frustracích a vzteku, ten nový bilancuje hlavně ztráty – včetně těch přátelských. Parta kolem Trainspottingu se zdála být nerozlučná. Když film v létě 1995 natáčeli, většinu z nich pojily přátelské vazby. Znali se z placu Boyleova režijního debutu Mělký hrob, mnohé spojovala také skotská domovina. Pracovali nadšeně a bezstarostně, aniž řešili, co přinese zítřek (jak připomněl Jonny „Sick Boy“ Lee Miller: „Byli jsme ještě děti a těm jsou nějaké ceny nebo čísla návštěvnosti putna!“). Když je úspěch Trainspottingu vystřelil do největších výšin šoubyznysu, věřili, že si ho užijí spolu. Neužili. Každý totiž skončil v jiném patře. Kde? Čtěte dále...
Pokračování 3 / 9
Ewan McGregor aka Renton – Napravený pařmen
Jestli měl někdo roli ve filmové adaptaci Welshova bestselleru Trainspotting jistou od úplného začátku, byl to McGregor, Boyleův kamarád a kolega z Mělkého hrobu (spolubydlení v glasgowském bytě během natáčení udělalo svoje). Roli přemýšlivého feťáka Rentona dostal přesto, že na divadle ji už nějaký ten pátek úspěšně hrál Ewen Bremner, budoucí Spud. Pro Ewana to byl klíčový moment: nebýt Rentona, svět, jejž následně dobyl, by se o něm možná nikdy nedozvěděl. „Rozjel mi kariéru a zároveň mě zapsal do historie kinematografie způsobem, na který nepřestanu být hrdý. Když říkám, že ho miluju, není to póza,“ říká hvězda, jež dnes patří k nejobsazovanějším britským, pardon, skotským hercům.
Už dva roky po premiéře mu na stole přistál scénář Hvězdných válek a coby Jedi Obi-Wan Kenobi páchá dobro dodnes. Následoval revoluční muzikál Moulin Rouge (2001), jenž mu vynesl Zlatý glóbus, stejně jako o deset let později Lov lososů v Jemenu, ale například i série dokumentů z cest (Long Way Round), které coby nadšený motorkář podnikl s nejlepším kamarádem Charleym Boormanem. Méně se ví, že tehdy neodjel jen za adrenalinem, ale také od problémů. „Být hvězdou v britpopové éře dalo zabrat. Pravidelně jsme pařili s Oasis, jednou jsem se dokonce probral v šatně Iggyho Popa. Byl to jeden z nejtrapnějších momentů mého života,“ zpytuje svědomí. S alkoholem skoncoval s příchodem nového milénia, historky o jeho úletech však novináři dodnes dávají k dobru.
Nutno říct, že za tehdejším masívním pitím dnes už spořádaného otce čtyř dcer (s manželkou, francouzskou návrhářkou Evou Mavrakisovou, to táhne dvaadvacátým rokem) nestálo jen opojení z nových příležitostí. V roce 2000 dostal ránu, kterou neunesl: to když ho Boyle „vyměnil“ za idol z Titaniku. Hlavní roli ve filmu Pláž svěřil Leonardu DiCapriovi, přestože „se počítalo“, že ji dostane Ewan. Svému objeviteli to McGregor neodpustil přes deset let. „Cítil jsem se jako JEHO herec, měl jsem za to, že píšeme britské filmové dějiny – my dva, ne jen on sám. Natočil jsem s Dannym jeho první filmy a logicky jsem počítal i s dalším,“ vysvětluje, proč na Boylea zanevřel. Animozita mezi bývalými přáteli dosahovala takových rozměrů, že spolu skutečně nedokázali promluvit. Ewan to demonstruje na historce o letu ze Šanghaje, kdy měl nutkání konečně mlčení prolomit. „Byla hluboká noc. Seděli jsme v první třídě, já, manželka a Danny. Nikdo jiný. Žena spala, ale lampičky nad mým a jeho místem zářily do tmy a já si říkal: To je ten moment! Ale neodvážil jsem se. Zůstali jsme sedět, každý s tou svou lampičkou, a mlčky doletěli až domů.“
K definitivnímu usmíření tak nakonec došlo až díky práci na sequelu Trainspottingu. Boyle se McGregorovi omluvil a najednou to byli zase staří dobří parťáci. Jistá hořkost ovšem zůstala „Nemůžu se zbavit smutku z pomyšlení, že jsme promarnili tolik let. Kolik jsme mohli společně dokázat,“ lituje herec, jenž byl vděčný, když ho Boyle přišel loni na podzim podpořit na premiéru jeho režijního debutu Americká idyla. Po projekci vystoupili bok po boku a poprvé vypadali šťastně. „Danny mi opravdu chyběl. Konečně jsme zase spolu.“
Úspěchy: Hvězdné války, Moulin Rouge, I Love You Philip Morris
Úlety: Kasandřin sen, Maska smrti
O T2: „Že se vrátíme k Trainspottingu, jsem uvěřil, až když jsem měl v ruce scénář. Je to brilantní mnohovrstevnatá práce.“
Pokračování 4 / 9
Jonny Lee Miller aka Sick Boy – Donchuán
Jako jediný z Rentonovy party není Skot, ale nikdo mu to nevěří. „Lidi tím neustále zklamávám,“ směje se herec, který odjakživa platil za hezouna. Ostatně v době, kdy chodil na plac jako za všech okolností upravený Sick Boy, randil s Angelinou Jolie. Vztah jim sice vydržel jen osmnáct měsíců, ale fotky, na nichž jsou ve svatebním (on v koženém, ona v tričku s jeho jménem vyvedeném krví), dodnes média ráda vytahují. Londýňanovi z herecké rodiny chvíli trvalo, než zvládl svůj úspěšný trainspottingový start zhodnotit. Vlastně je otázkou, zda svou kariéru vůbec vystavěl na něm: v několika popremiérových letech totiž živořil na televizních rolích, a i když po čase přišly i zásadnější filmové (Plunkett & Maclean, Létající Skot), gros jeho současné kariéry nadále tvoří práce pro televizi. Klíčové bylo, když pronikl do té americké: nejprve v kultovním Dexterovi, následně v Evropany neprávem přehlížené variaci na holmesovský mýtus Jak prosté. Potlesk zaslouží i titulní part v dnes už téměř legendárním londýnském představení Frankenstein (2011) Dannyho Boylea, kde zcela rovnocenně alternuje Benedicta Cumberbatche. Stín Sick Boye ovšem nesetřásl nikdy – a dnes už ho ani stínem nenazývá. „Dvacetiletí členové televizních štábů denně vyprávějí, jak zbožňují Trainspotting. Asi je to důkaz, že je doopravdy nesmrtelný. A že já jsem starý.“
Úspěchy: Létající Skot, Frankenstein, Jak prosté
Úlety: Dracula 2000, Aeon Flux
O T2: „Vždycky jsem se sequelem počítal, věřil jsem totiž v Dannyho Boylea. S jiným režisérem by to nešlo.“
Pokračování 5 / 9
Ewen Bremner aka Spud – Pan tajemný
Fakt, že funguje jako přirozený středobod nového Trainspottingu, může vnímat jako satisfakci. Roli Rentona, již hrál v London’s Bush Theatru, mu totiž v jedničce „vyfoukl“ McGregor. Edinburský rodák Bremner ovšem netrpí přebujelým egem, a tak přesun do kůže outsidra Spuda nikdy nebral jako újmu. S McGregorem se dokonce opakovaně sešel před kamerou, mj. v oscarovém dramatu Černý jestřáb sestřelen. Ewena lze nazvat dělníkem herecké profese. Převážně televizní filmografie zahrnuje rozmanité kousky, dvěma biografiemi britské královny počínaje přes krimi Obviněný až po sitcom Jmenuju se Earl. Na plátně se vrátil i k Welshovi (Acid House, 1998), ale jinak škála jeho rolí svědčí spíš o soustavném hledání. A také o neúprosných pravidlech šoubyznysu, jak rád zdůrazňuje: „Z pohledu producenta existují dva druhy herců: ti, kteří mu vydělají, a ti, kteří mu ušetří. Když jste Orlando Bloom nebo Johnny Depp, je jasné, že díky zástupům obdivovatelů přinesete do domu peníze. Já těžko,“ podotýká. V poslední době se mu ovšem daří smůlu prolamovat: skvělý byl ve sci-fi Snowpiercer, Ridley Scott ho obsadil do svého Exodu, a hlavně – je jednoznačnou hvězdou T2. Že by mu Spud konečně přinesl štěstí?
Úspěchy: Podfu(c)k, Snowpiercer, Vykázáni
Úlety: Acid House, Bláznovo zlato
O T2: „Kdyby to dopadlo špatně, bál bych se vylézt na ulici. Lidi by na mě hulákali: Pojď si s námi udělat selfie, Spude. I když ten sequel, to byl ale blbej nápad, že jo!“
Pokračování 6 / 9
Robert Carlyle aka Begbie – Jogín
O dekádu starší rodák z Glasgowa platí za skotský národní poklad. Píšou tak o něm média a mluví místní, od prodavačů po číšníky. „Zní to absurdně, ale Begbie, ten násilnickej pošuk, je pro Skoty hrdina. Lidem se líbí jeho neučesanost, to, že si na nic nehraje. Je jedním z nich,“ říká herec, jenž vyrůstal v Maryhillu, dělnické čtvrti na okraji Glasgowa. Kamkoli se pohne, slyší jméno svého filmového alter ega. „Dokonce i na dovolené v Bulharsku jsem vyšel z hotelu a už to jelo: Begbiíííí!“ Dříve trpěl, dnes „má toho parchanta rád“. Jsou sice každý jiný (jemný Carlyle zásadně neposiluje, věnuje se józe a drží ženám dveře), ale přece jen mu Begbie zařídil kariéru. Dokonce velmi zajímavou kariéru. Sahá od striptérské role oceněné BAFTA (Do naha!) přes part bondovského zloducha (Jeden svět nestačí) či Hitlera (Hitler: Vzestup zla) až po účast v kultu jménem Hvězdná brána. Boyleovi pomohl s Pláží a k tomu poctivě dře v amerických televizích – posledních sedm let na seriálu Bylo, nebylo. Jedenáct měsíců v roce kvůli němu žije mimo Skotsko, to se však může brzy změnit. „Brexit je moc velká šlupka na to, abych seděl v klidu někde v Americe.“
Úspěchy: Do naha!, Jeden svět nestačí, Hvězdná brána, Andělin popel, Lůza
Úlety: Eragon, Stůj, ten mobil není tvůj
O T2: „Danny dokolečka opakoval, že jsme na franšízu příliš mladí. Ukázalo se, že měl pravdu. Vlasy vám můžou obarvit, vrásky vyrobit, ale zkušenosti do vás nikdo nenaleje. Ty vám prostě musí koukat z očí!“
Pokračování 7 / 9
Kelly Macdonaldová aka Diane – Servírka
Do poslední chvíle ji nemohli najít. Boyle už měl posádku Trainspottingu téměř celou po kupě, ale chyběla mu žena. Tedy školačka. Kelly Macdonaldovou, servírku z baru patřícího témuž muži jako proslulý glasgowský Volcano klub z filmu, objevil, až když všude po městě rozvěsil letáčky s nápisy jako „Staňte se novou Kate Mossovou“. Bylo jí devatenáct, s filmem neměla absolutně žádné zkušenosti, a přesto všechny okamžitě přesvědčila. Dnes patří spolu s McGregorem k nejúspěšnějším britským hercům. Mezinárodní renomé získávala po krůčcích, ale o to je její současná pozice pevnější. V devětatřiceti se může chlubit třemi nominacemi na Zlaté glóby (The Girl in the Café, Impérium – Mafie v Atlantic City), spoluprací s bratry Coenovými, Scorsesem či Altmanem a nepochybně také velmi mladým publikem – díky rolím v dětských filmech od Nanny McPhee po Harryho Pottera.
Úspěchy: Tahle země není pro starý, The Girl in the Café, Impérium – Mafie v Atlantic City, Gosford Park
Úlety: Entropy, Náhradnice
O T2: „Dvacet let je dlouhá doba, připadala jsem si zase jako začátečnice – i když už jsem se nemusela schovávat na záchodě a měla jen pár vět. Ale Ewan je má první filmová láska, takže to bylo jako vklouznout do starých džínů.“
Pokračování 8 / 9
Danny Boyle - režisér
O jednom z nejprogresívnějších a nejmuzikálnějších filmařů vůbec by se dala napsat celá kniha, zatímco prostor tohoto článku stačí sotva na seznam klíčových děl. Rozpětí Boyleova talentu se klene od žánru černých sarkastických komedií (Mělký hrob) přes osobité adaptace literatury (Trainspotting, Pláž), vizionářské sci-fi (28 dní poté, Sunshine), silné osobní příběhy (127 hodin, Steve Jobs) až po pestrobarevné novodobé pohádky (Milionář z chatrče). A vlastně ještě dál, za hranice filmu – k ohromujícímu živému divadlu, ať už v podobě moderního dramatu (Frankenstein), nebo olympijských her. Není látky, s níž by si neporadil, pročež nás může mrzet jenom jediná věc: že nekývl na režii Vetřelce 4, kterého mu nabízeli krátce po premiéře Trainspottingu. Ripleyová je partie přesně pro něj.
Pokračování 9 / 9
John Hodge - scenárista
V Trainspottingu hraje ochranku, v Mělkém hrobě policajta. Jinak je autorem obou zmíněných filmů a také scénáře k Pláži a samozřejmě k T2. Začínal jako lékař, a i když ho spolupráce s Boylem připravila o praxi, nepřestává se radovat, když svou odbornost využije u filmu (v T2 si prý užil vymýšlení diagnózy pro Begbieho). S pokračováním drogového hitu nepočítal. Zkusmo ho napsal, když Irvin Welsh vydal v roce 2002 Porno, knižní „sequel“ k původnímu Trainspottingu. „Moc se mi nepovedl,“ hodnotí zpětně scénář s tím, že zřejmě ještě nebylo o čem vyprávět. Znovu se pokusil až před třemi roky, na přání Boylea – to už z Porna využil jen dílčí motivy. O možném třetím Trainspottingu (Carlyle i Welsh ho připouštějí) před ním raději nemluvte. „Chraň Bůh. Už teď mě bolí hlava z představy, jak horečně vymýšlím, co by ti chlápci mohli ještě dělat.“
Více se o kultu Trainspottingu dočtete v novém tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 16. února.
