Kačerov jak hurikán… Tentokrát se blíží klasicky – v komiksu
Kačeři z Kačerova Walta Disneyho. Kdo by je neznal. V devadesátých letech nás naplno zasáhli v podobě animáku na TV Nova s titulní písní nazpívanou Vilémem Čokem. Pak u nás vycházel jejich Super komiks, pak u nás nevycházel a teď zase vychází. A k tomu se konečně dočkáváme klasiky klasik – historicky nejuznávanějších kačeřích příběhů.
Zní to podivně, „legendární kačeří příběhy“. Ale je to tak. Tenhle komiks má bohatou historii a místo v komiksovém panteonu mu rozhodně nelze upřít. Proto je záslužné, že kromě běžné produkce vydává nakladatelství Egmont (nyní součást Albatros Media) tzv. Zlatou klasiku, v níž vyjde celkem pět knih léty prověřených autorů.
Zatím stihly vyjít dvě a jde skutečně o zajímavé čtení. Zejména první kniha se velice povedla. Seznamuje nás s tvorbou legendárního kreslíře Dona Rosy, po jehož příbězích volají čeští milovníci komiksů už drahnou dobu. Inu, dočkali jsme se a stojí to za to. A to i přes komunitní válku na sociálních sítích o českou podobu letteringu, který mohl být lepší. Kritiku ovšem zaslouží i celková podoba – lacině vypadající lesklé lamino bez přebalu opravdu nekoresponduje s názvem Zlatá klasika.
O Rosovi se říká, že je pravým nástupcem Carla Barkse, legendárního kreslíře, který si na své tvůrčí konto připsal mj. i „otcovství“ Strýčka Skrblíka (kterého právě Rosa miluje). Ostatně Barksovi bude věnována třetí kniha edice, která zanedlouho vyjde. Ale zpět k Rosovi. Jeho komiksy patří bez diskuse k tomu nejlepšímu, co mainstreamová tvorba v osmdesátých letech v USA přinesla. Právě tehdy začal kreslit a psát svoje propracované příběhy o kačerech hledajících poklady a bránících Skrblíkův trezor.
A jde o čirou radost ze čtení i z jeho detailní kresby – sám říká, že se pro tuhle práci narodil, a jeho zaujetí dýchá z každé stránky. Zajímavé je také úvodní představení kreslíře, které detailně popíše jeho styl, oblíbenou vypravěčskou i kreslicí techniku a mnohé další. Tahle dvoustránka může být zajímavá i pro někoho, kdo se chce sám pokusit o vlastní komiks.
Stejné představení proběhlo i ve druhé knize Zlaté klasiky, která je věnována italskému tvůrci Romanu Scarpovi. Jeho příběhy i styl vyprávění jsou starší než ty Rosovy, ale díky konstantnímu bezčasí Kačerova zestárly mnohem méně než jakékoli jiné komiksy. I jeho příběhy mají svůj půvab (i když bez toho s Mickeym Mousem a kdysi možná zábavnou postavou Atomíka by se kniha jistě obešla).
Sečteno a podtrženo – je skvělé, že tu Zlatá klasika vychází. Méně skvělá je forma, v jaké ji máme k dispozici. Určitě se u nás najde publikum, které by ocenilo poněkud majestátnější úpravu. Ale vzhledem k tomu, že knížky kačeřích komiksů s prostinkým názvem Super komiks u nás vycházejí již celá dlouhá léta v nevzhledném paperbacku, který často nepřežije ani jedno přečtení, je Zlatá klasika přece jen o krok vpřed. Snad se dočkáme i dalších Rosových příběhů. A snad se dočkáme i kačerů od českého kreslíře Dana Černého, který se právě v Itálii pokouší o kačeří námluvy. To by Kačerov zažil věci!
