Proslavil jej doktor Štrosmajer, feldkurát Katz či padouch Hogo Fogo. Před 95 lety se narodil herec Miloš Kopecký
Už od svého dětství se Miloš Kopecký poněkud odlišoval od svých vrstevníků. Nenáviděl školu, neuměl se prát a nerad sportoval. Poté měl převzít kožešnickou rodinnou firmu, ale místo toho zběhl k divadlu. Zažil hrůzy koncentračního tábora, z něhož si přinesl zárodky maniodepresivní psychózy. Později jako herec exceloval v desítkách filmových či seriálových rolích, ale zapletl se i s komunistickým režimem a zažil rodinnou tragédii. Od jeho narození dnes uplynulo 95 let.
Miloš Kopecký se narodil 22. srpna 1922 v Praze. Jeho otec Vladimír Kopecký byl kožešník, který vlastnil salón nedaleko Václavského náměstí, a matka Marta Grimmová byla zamlada modelkou a později kloboučnicí. Během okupace však nastal tragický zlom. Kopeckého matka totiž byla židovského původu a jeho otec se kvůli tomu s ní rozvedl, čímž přispěl k jejímu tragickému konci.
Mladý Miloš ji ještě doprovodil k transportnímu vlaku a pak už ji nikdy neviděl. Sám pak jako židovský míšenec musel zarazit své divadelní počátky a v srpnu 1944 nastoupil do pracovního tábora v Bystřici na Benešovsku, kde zůstal do konce května 1945. Přinesl si z něj traumatické zážitky a zárodky maniodepresivní psychózy, které později ovlivňovaly jeho život.
Po válce se Miloš Kopecký vrátil k divadlu a vystřídal řadu scén až v roce 1965 zakotvil v Divadle na Vinohradech. Poválečná léta jsou také obdobím jeho politického angažmá, spojeného se vstupem do komunistické strany. Jeho „prokomunistické“ nadšení však skončilo již v roce1954, kdy byl ze strany vyloučen.
Přesto se v následujících letech jeho jméno minimálně dvakrát s rudým režimem propletlo. Jednou v souvislosti s podpisem tzv. Anticharty na začátku roku 1977 a poté o sedm let později, kdy byl tváří propagandistického pořadu Krok do neznáma hanící emigranty prchající z Československa. Svého selhání si byl však velice dobře vědom. Později k tomu řekl, že kdyby odmítl, už by si v televizi ani neškrtl.
„Budu hrdinou zákulisí, divadelních klubů a kuloárů tak tři neděle, potom všichni zapomenou a vykašlou se na mne. Přirozeně a pochopitelně. Pak nebudu mít ani na benzin a nikdo mi nepůjčí ani korunu, nehledě k tomu, že půjčovat si nechci. K lopatě se mi nechce a při mé chorobě to není legrace. Cítím, jak se posírám už úplně. Leze na mne těžko sdělitelný strach. Suma sumarum: selhal jsem,“ prohlásil k tomu.
Pro národ bylo jeho protiemigrantské angažmá šokem. V tu dobu byl Kopecký na vrcholu popularity, protože televize pravidelně opakovala legendární seriál Nemocnice na kraji města či filmové klenoty Tajemství hradu v Karpatech, Adéla ještě nevečeřela či Limonádový Joe, v nichž charismatický herec exceloval. Svoje pochybení se pokusil Kopecký odčinit, když v květnu 1987 vystoupil na IV. sjezdu Svazu dramatických umělců v Praze s velmi ostrým projevem, v němž vyzval čelné představitele státu i kultury k odchodu z jejich funkcí.
Ale zpět ke Kopeckého hereckému odkazu. Podle vlastních slov se nejlépe hrál v divadle, kde ztvárnil mimo jiné Richarda III., Harpagona či Higginse v Pygmalionu. Do paměti diváků se zapsal i ve dvojici s Miroslavem Horníčkem v Horníčkově hře Tvrďák.
Největší stopu zanechal ve filmu, kde ztvárnil řadu nezapomenutelných rolí. Vedle doktora Štrosmajera též exceloval jako opilý a zadlužený feldkurát Katz v Dobrém vojáku Švejkovi, cholerický herec ve snímku Já už budu hodný, dědečku či hlava vodnické rodiny ve filmu Jak utopit doktora Mráčka. Neméně významné a dnes již zlidovělé role si zahrál ve filmech Noc na Karlštejně, Zítra to roztočíme, drahoušku, Svatby pana Voka či Slavné historky zbojnické.
Miloš Kopecký byl během svého život ženatý hned čtyřikrát, navíc byl pověstný svými románky a záletnictvím. Z prvního manželství s herečkou Stellou Zázvorkovou měl dceru Janu, která v šestnácti spáchala sebevraždu. Od roku 1966 až do své smrti v roce 1996 byl ženatý s tanečnicí Janou Křečkovou.
Jenže ani jeho druhá dcera se mu však „nepovedla“. Nechtěla být spojována se svým slavným otcem, již na střední škole se provdala a utekla z domova. Navíc po otci trpěla maniodepresivní psychózou a byla opakovaně hospitalizována v psychiatrické léčebně. Ironií osudu právě v tomto zařízení skončil svou životní pouť i Miloš Kopecký. Stalo se tak 22. února 1996, jen šest dní před premiérou jeho posledního filmu Kouzelný měšec.
