Narkotickej komiksovej nářez aneb Drogy, kam se podíváš
Tak nějak se to sešlo, že se hned dvě komiksové řady, které dlouhodobě vycházejí česky, dostaly k dílům, kde mezi hlavní témata patří drogy. Sága je kosmická komiksová selanka, ale její autor Brian K. Vaughan přitvrdil. Naopak Jason Aaron v nejnovějším dílu Skalpů přibrzdil, ale to nic nemění na skutečnosti, že jde o pořádnou jízdu.
Skalpy. Opěvovaná – a řekněme si, že zaslouženě – komiksová řada z indiánské rezervace, kde se neděje nic z toho, co byste od indiánů čekali (vydává ji mimochodem Crew). Sedmé pokračování se jmenuje Rezervace v rytmu blues. Namísto lovu bizonů v rezervaci rudé tváře pasou holky, věnují se hazardu a drogám. A když je na drogách závislý už i hlavní hrdina Dashiel Zlý kůň, jde vážně do tuhého.
Drogový zážitek si neodpustí ani hlavní kladný hrdina Vaughanovy Ságy (BB/art). V minulém díle drogám propadla jeho žena, což vedlo k nepěknému zvratu v příběhu. A podobně je tomu i teď. Jen Marco se dostane k říznutému materiálu jakési kosmické drogy, která mu přinese hodně špatný trip, z nějž se možná ani nevykřeše. Dost špatná první zkušenost.
Práce s narkotiky v komiksech je zajímavá víceméně vždy, zejména když se autoři nevypisují z vlastních traumat, ale nakládají svým hrdinům na záda tak, že se o ně jejich fanoušci mohou bát. Nemusíte mít obavy ze školometských příběhů. Zajisté – drogy jsou špatné, áno, a nic dobrého nepřinesou v životě vám ani komiksovým hrdinům. Přesto tak nějak patří jak k běžným životním příběhům, tak k dobrým komiksům.
Jelikož jde o komiksy moderní, nedočkáte se v nich psychedelických pasáží, na nichž by se vyřádil výtvarník (tohle už v komiksech zvládl třeba Alan Moore v Bažináči nebo Alejandro Jodorowsky v Šílené od Sacré-Coeur). Jde jen o prostředek a rekvizitu k okořenění již tak dost barvitých příběhů. Tahle generace komiksových tvůrců drogy neadoruje a nevyzdvihuje jejich přínos v osobním růstu a přechodu na vyšší duchovní úroveň hrdinů.
Naopak. Drogy jsou tu proto, aby hrdiny zotročily, aby jim nastavily další překážky v jejich podělaných osudech – a v obou případech si pánové za všechno mohou z větší části sami. Jistě, k narkotikům je dohnaly šílené okolnosti jejich zběsilých životů. Ale aby mohli zvítězit nad ostatními překážkami, musejí nejdřív porazit sami sebe a zbavit se pout závislostí. A k tomu se drogy jako rekvizita skvěle hodí.
Marco v Sáze to má poměrně jednoduché – všechno si odbude během jedné dost děsivé příhody. Dashiel se do závislosti propadal postupně, od cracku k pervitinu a od něj k heroinu, a aby se z ní dostal, bude si muset projít peklem. Oba komiksoví autoři ale patří k naprosté špičce, a tak si v jejich příbězích budete moci odžít tu nejhorší špínu a třeba si ji sami ušetříte. A pojede se dál. Obě řady budou pokračovat nejspíš bez drogových excesů, ale pachuť po dojezdu bude trvat ještě dlouho.
Je to zvláštní, ale odjakživa funkční pravidlo – čím hůř jsou na tom hrdinové, tím napínavější čtení je. Většinou jejich mizérii způsobuje někdo jiný, ale tentokrát si všechno zlé v Sáze i Skalpech způsobí hrdinové sami. A sami se z toho musejí dostat. Sága a Skalpy. Dvě z nejlepších komiksových sérií, které u nás v současnosti vycházejí.