Britské historické seriály jedou. Stejně jako herečka Jenna Colemanová jako královna Viktorie
Britská královská rodina a seriály: obojí se momentálně hřeje na výsluní přízně publika. Když se ty dvě ingredience spojí dohromady, jaké chuťovky nám přinesla poslední léta? Tak třeba výborně hodnocený historický seriál Viktorie, který je po Panství Downton, minisérii Wolf Hall nebo Tudorovcích dalším chutným soustem pro nadšence do britských dějin. Mladé a krásné královně Viktorii patří páteční večery na ČT2, kde od počátku září běží osm dílů první řady; kabelovka HBO pak vyrukovala rovnou s druhou sérií. O natáčení nám v Londýně vypravovala Jenna Colemanová (31), která v roli jedné z nejvýznamnějších a nejdéle vládnoucích panovnic světa strávila dva roky. Rozhovor s herečkou si přečtete v Reflexu č. 42, který vychází 19. října.
Jennu Colemanovou české publikum dosud znalo především z kultovního sci-fi seriálu Pán času (Doctor Who). Ve Viktorii, seriálu na IMDb.com hodnoceném vysokou známkou 8,2, hraje mladinkou královnu, jež se snaží sebevědomě vládnout a zároveň si užívat čerstvého manželství (a posléze také prvních z celkem devíti potomků), po boku svého skutečného přítele Toma Hughese. S představitelem prince Alberta chodí už dva roky, drží to ovšem pod pokličkou. S omluvou odmítla mluvit o Hughesovi jako o romantickém partnerovi, ale o zcela zjevně fungující chemii před kamerou pár slov utrousila: „Albert je logik a metodik, zatímco Viktorie je impulzivní a vášnivá. Tihle dva naprosto rozdílní lidé spolu báječně ladí, jako jin a jang.“
Seriál z dílny uznávané spisovatelky a scenáristky Daisy Goodwinové mapuje rané období vlády jedné z největších panovnic historie. Velkolepý výpravný seriál čerpá ze skutečných událostí a podrobných deníků samotné královny a vykresluje její proměnu ze spontánní osmnáctileté dívky v dospělou ženu, matku a panovnici Spojeného království Velké Británie. Silný příběh zahrnuje celou škálu postav od příslušníků horních vrstev královského dvora až po ty nejnižší služebníky; vypráví o vášnivých milostných aférách, mocenských bojích a neopětované lásce. V jeho centru stojí silná, komplikovaná a tvrdohlavá královnička, s níž se možná budeme setkávat ještě po čtyři další série - ačkoli podepsaného prý zatím není vůbec nic.
Ačkoli scénáře herci dostávali do rukou docela pozdě, leckdy pouze týden před samotným natáčením, patriotka a milovnice britské historie Jenna Colemanová si Viktorii pečlivě nastudovala předem. „Měla jsem k ruce její deníkové zápisky (uživatelům internetu ve Velké Británii jsou online zdarma k dispozici skeny všech 122 sešitů Viktoriiných denních záznamů; pozn. red.), tedy její okamžité reakce na všednodenní zážitky i na velké věci celostátního, dokonce nadnárodního významu. Bohužel byly editované, cenzurované. Ale jak dobře vědí zájemci o historii, doba i život královny Viktorie jsou velmi dobře zmapované, pročítáním dobových textů a studií bych mohla strávit celý život… Mladá královna musela dlouho bojovat za svou nezávislost – na matce i na vtíravých poradcích. Nakonec se jako jedenadvacetiletá vdává a jako čerstvě zamilovaná si chce všechno užít, romantické líbánky, charismatického manžela… A najednou bum – čeká dítě a všichni jí všechno zakazují, měla by si prý dát přestávku od vládnutí, držet se doma… Když konečně porodí malou Viktorii, nutí ji celý dvůr doslova ani nevstávat z postele, čemuž se ona samozřejmě vzepře. Jenže jakmile se vrátí k řízení státu, prakticky okamžitě, do tří měsíců, otěhotní znova. Jak si napíše do deníku: ,Jediná věc, které se děsím!´ Obecně se soudí, že nebyla svým dětem dobrou mámou, že postrádala vřelost. Svým starším potomkům opakovala: ,Zničily jste mi prvních pár let manželství.´ A: ,Vypadaly jste jako žáby, když jste se narodily.´ Ale když čtete její deníky, píše o dětech v každé druhé větě. U prvorozené Viktorie si zapisuje každý úsměv, každou věc, co to mimino udělalo. Prostě jen nesnášela tu nemohoucnost těhotenství, to je celé. Takže si jich užila devět.“
Rozhovor s „královnou Viktorií“ si přečtete v Reflexu č. 42, který vychází 19. října, a v následujícím žebříčku se seznamte s pěticí nejlepších britských historických seriálů podle Reflexu.
1) The Crown (2016, 2017; Netflix)
Někdejší zeť Karla Schwarzenberga, už na dva Oscary nominovaný scenárista Peter Morgan, docela troufale přišel s poměrně nedávnou historií: už druhá řada jeho loňského seriálu The Crown sleduje politické i vztahové peripetie královny Alžběty II., provede nás tedy druhou půlí 20. století.
2) Wolf Hall (2015; BBC)
Prozaička Hilary Mantelová nezískala za románovou předlohu téhle skvostné šestidílné minisérie Man Bookerovu cenu nadarmo. U dvora Jindřicha VIII. stoupá k hvězdné slávě kovářův syn Thomas Cromwell, kterého fantasticky zahrál Mark Rylance.
3) Tudorovci (2007–2010; Showtime)
A opět Jindřich VIII. Tudor, tentokrát v seriálu plném honosných kostýmů a nadupaných dekoltů nebo rovnou nahoty. Jonathan Rhys Meyers jako nevěrný král a Natalie Dormerová ze Hry o trůny jako Anna Boleynová ve scénáři Michaela Hirsta, scenáristy dvou velkofilmů o královně Alžbětě.
4) Královna Alžběta (2006; HBO)
Panenská královna, dcera Jindřicha VIII., byla inteligentní, tvrdá, nezávislá žena – kdo by ji asi tak mohl hrát? Dame Helen Mirrenová, která se s vizáží a projevem šlechtičny už nejspíš narodila. Dream team v čele s režisérem Tomem Hooperem získal za dvoudílnou, tedy ani ne čtyřhodinovou minisérii hned tři Zlaté glóby.
5) Bílá královna (2013; BBC)
Příběh lásky a chtíče, svádění a podvodů, zrady a vražd je viděn očima Alžběty Woodvillové, Lady Markéty Beaufortové a Anny Nevillové, bojovnic o anglický trůn. Píše se rok 1464 a Anglie se před nástupem Tudorovců na trůn ocitla uprostřed Války růží. Bude král z rodu Yorků, nebo z rodu Lancasterů?
