Výpadky elektřiny u nás nejsou, hlásí Ji.hlava. A nejlepším českým dokumentem jsou Hranice práce Apoleny Rychlíkové
Šestým dnem dnes končí Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava, své vítěze v deseti soutěžních sekcích ovšem oznámil už včera večer. Dnešní projekce probíhají podle plánu: "Problémy s elektřinou nemáme a diváky počasí naštěstí neodrazuje," říká Zuzana Kopáčová z oddělení mediální komunikace festivalu. Do třetí dekády existence MFDF Jihlava s ním vstoupilo téměř čtyři a půl tisíce diváků, promítalo se v osmi kinosálech. Z více než 3 600 přihlášených program festivalu představil 342 snímků, z toho 70 snímků ve světové, 12 v evropské a 22 v mezinárodní premiéře. Pro srovnání: letošního, 52. MFF Karlovy Vary 2017 se počátkem července zúčastnilo 13 734 akreditovaných návštěvníků, bylo prodáno celkem 140 067 vstupenek a promítlo se 207 filmů.
Jak dále říká tisková zpráva festivalu, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Zeď ruského filmaře Dmitryho Bogolubova, svědectví o zneklidňujícím kultu J. V. Stalina v současném Rusku. Ocenění za nejlepší dokumentární film ze střední a východní Evropy získal polský dokumentarista Piotr Stasik a jeho cestopisná koláž o hledání polské identity s názvem Opera o Polsku.
Nejlepším experimentálním filmem letošní Ji.hlavy se stal film Lidé lodí britské režisérky Sarah Woodové. Snímek porotce oslovil kombinací subjektivního pohledu, historické reflexe a hlavně role pohyblivého obrazu v zobrazování tragických událostí spojených se ztrátou domova. Sekci Exprmntl.cz ovládla filmařka Lucie Navrátilová, která do Ji.hlavy přivezla filmovou koláž s názvem Konzerva.
Cenu za nejlepší dlouhometrážní debut získal turecký režisér Gürcan Keltek s filmem Meteory. Stejnou cenu porotci udělili i libanonské filmařce Raně Eidové se snímkem Panoptic. „Naše rozhodnutí je výsledkem kolektivního a stejnoměrného nadšení pro oba snímky. Nejedná se o kompromis plynoucí ze dvou rozporných názorů,“ zdůrazňuje porota. „Vybrané snímky se od sebe vzájemně liší jak formou, tak i vyzněním, oba však promlouvají o temných podtónech doby, ve které žijeme. Přinášejí komplexní studii kořenů konfliktů v Turecku, v Libanonu a v dalších krajinách. Na pozadí válek, které jako by nebraly konce, vidíme tím nejbrutálnějším možným způsobem obnaženy staré zášti,“ konstatovala porota. Vysokoškolská porota této sekce vybrala film Tvoření spravedlnosti režisérky Sarah Vanhe.
U studentské poroty zabodoval film Milda režiséra Pavla Křemena, který se spolu s někdejším vrcholným představitelem KSČ Miloušem Jakešem vydává do minulosti a po stopách jeho osudu. „Chtěli jsme upozornit na to, že i my, kteří tuto absurdní dobu nezažili, máme zájem o zamyšlení se nad zvěrstvy tehdejšího komunistického režimu. Chtěli bychom, aby se dokument dostal především do povědomí mladší generace, která je podle našeho názoru jediná, jež má šanci naši společnost změnit a nedopustit se stejných chyb," uvedl za středoškoláky Daniel Bauška.
Cenu Silver Eye, kterou uděluje Institut dokumentárního filmu nejlepším dokumentům zařazeným do trhu East Silver, si odnesl Rakušan Matthias Krepp se snímkem Krev a písek o ozbrojených konfliktech v Iráku a Sýrii a o válečných uprchlících z těchto oblastí, a to prostřednictvím jejich vlastních záběrů a domácích videí.
