Já, Kajínek: Televize Prima rozjela dobrý byznys s nejznámějším odsouzeným vrahem
Televize Prima udělala s Kajínkovým rozhovorem skvělý obchod. V mezích možností pak ani nezničila žánr.
Bylo by asi docela snadné rozčilovat se nad tím, že televize Prima dává nedělní prime time k dispozici odsouzenému vrahovi pro pětidílnou minisérii Já, Kajínek, aby nás informoval o takových věcech, že loupil, protože měl žízeň a za komunistů nebyly benzínky, nebo o tom, že zločin je práce jako každá jiná a stejně těžká.
Ano, Prima mohla možná odvést lepší práci v tom, že by Jiřímu Kajínkovi dala někoho, kdo by s ním v jeho hrdinském medailonku více polemizoval, ale kritickou část celé věci zjevně měla zastat debata mezi Jiřím Kajínkem a reportérem Josefem Klímou. Což byl znovu dobrý a znovu ne úplně dotažený nápad, který by si zasloužil daleko větší plochu a daleko větší rozvinutí.
Klíma, dříve zarytý Kajínkův apologeta, později stejně zarytý pochybovač o jeho nevině, je extrémně zajímavá postava celého případu. Kajínkovi velmi pravděpodobně pomohl budovat v prvních letech po jeho odsouzení popularitu, která nepochybně vedla k tomu, že mu prezident Zeman udělil milost, nyní je ale na straně těch, kteří o jeho nevině velmi pochybují, a s Kajínkem se zjevně rozkmotřil.
Právě to skýtá ohromně zajímavou stránku věci, kterou jsme se nedozvěděli – byl Kajínek opravdu tak přesvědčivý manipulátor, jak se o něm tvrdí, že mu naletěl i Klíma? Nebo reportér po těch letech prostě dostal vnuknutí, když už ne nové důkazy v případu? Jakou roli v celé věci hrálo ego Klímy a charisma Kajínka? To jsme se z nedělního vysílání Primy nedozvěděli a asi už ani nedozvíme, nicméně na zápletku dobrého filmu by to vydalo.
Zajímavé je roztažení celé věci do pěti dílů. Otázka, zda je Jiří Kajínek až takový tahák, aby unesl na svých bedrech hned pět večerů v exponovaném nedělním prime time, bude zodpovězena už za týden či dva. Pro tuhle chvíli ale víme, že odvěká náklonnost diváků k žánru „true crime TV“ udělala svoje a Kajínek ve sledovanosti nedělního večera skončil jen velmi těsně druhý, přičemž například u nejmladší cílové skupiny 15–54 dokonce o prsa v zeleném nátělníku vyhrál.
Pro někoho bylo možná zklamáním to, že Prima z nejurputnějšího českého vězně udělala hvězdu svého prime time, ale rozhodně není důvod obviňovat televizi. Naopak. Už když její zpravodajci „unesli“ Kajínka krátce po propuštění a získali s ním první rozhovor, bylo jasné, že televize ví, co dělá. Hlad veřejnosti po příbězích zločinců tu je od nepaměti a v tomhle ohledu televize jen dělala to, co média v takovém případě dělají a co po nich lidé chtějí. A tak rozčilení nad celou věcí, pokud existuje, má smysl směřovat spíše směrem k prezidentské kanceláři, která se rozhodla udělením milosti pro populární mediální postavu získat politické body.
