Liga spravedlnosti: Batmanův rozhrkaný filmový trakař dostal křídla
Stojí ten příběh za to, aby byl vyprávěn? Tahle otázka se u filmových blockbusterů moc nenosí, ale zkusme to.
Stojí příběh filmové Ligy spravedlnosti za to, aby nebyl zpracován pouze na stránkách stejnojmenného komiksu, který vychází od roku 1960, a s pompou vstoupil na stříbrné plátno?
Ne.
A přitom – v nějakém lepším, ať už rozumem či vášní vedeném světě – by to mělo logiku. Jenže příběh filmové Ligy spravedlnosti není výjimečný naprosto ničím, co by mu zavdávalo důvod vyrazit z komiksového média na plátna biografů po celém světě. Ligu spravedlnosti do kin evidentně nedotlačil autorský rozum ani tvůrčí vášeň: jde tady zřejmě pouze o to, že dosud plátnům kralují zfilmovaní superhrdinové komiksového vydavatelství Marvel, a tak si někdo řekl, že by v tom byl čert, aby se nedaly vydojit nějaké prachy i z hrdinů konkurenčního DC Comics.
Jak tenhle super nápad prozatím dopadl, ilustruje katastrofální domino snímků o Supermanovi a Batmanovi a spol., jejichž produkci – a ve většině i režii – zastřešuje tvůrce snímku 300: Bitva u Thermopyl Zack Snyder. Prvním z nich byl Muž z oceli, film o tom, jak se dva superkreténi vzájemně prohazují železničními vagóny a výškovými budovami. Následoval Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti, film o tom, jak si další dva superkreténi (nejlepší detektiv světa a nejmocnější muž na zeměkouli) zapomenou něco říct a málem si kvůli tomu vytrhají pačesy, dokud nepřijdou na to, že jejich maminky mají stejné křestní jméno. Zachránit to měl Sebevražedný oddíl – film o tom, že... Joker má na čele vytetovaný nápis DAMAGED... a že... svět před Supermanem může zachránit jen modelka s baseballovou pálkou... a... pardon, musím si na chvíli lehnout.
Těsně předtím, než by filmový svět DC Comicsu implodoval, se podařilo natočit solidní Wonder Woman, a tak dostali i nevěřící Battomášové špetku naděje, že by se to snad celé na stará kolena mohlo přece jen podařit vybrat filmu Liga spravedlnosti, k němuž to mělo původně celé směřovat a v němž se měli všichni ti hrdinové poplácat po zádech a jíst spolu zmrzlinu a nadávat na Hollywood nebo tak něco.
Inu, dokonáno jest. Filmová Liga spravedlnosti není tak humpolácky, uřvaně a urážlivě imbecilní letecké neštěstí jako Batman vs. Superman; na rozdíl od této traumatizující filmové tragédie se Batman v Lize spravedlnosti občas vcelku chová dokonce jako Batman, schopný vést tým, byť i tentokrát nadále zapomíná na to, že „nesnáší palné zbraně, které mu zabily rodiče“, a střílí po zlosynech z těžkého kulometu. Liga spravedlnosti je dokonce lepší než Sebevražedný oddíl, i když i její hlavní záporák je podobně jako v „oddílu“ politováníhodný nevýrazný trapák; jeho mise připomíná něco z jakéhokoliv Lego filmu – vážně, jeho monstrózní plán na ovládnutí světa je vystavěn na tom, že musí do sebe složit tři blikající kostičky (chabou ozvěnu marvelovských Kamenů nekonečna).
A konečně, filmová Liga spravedlnosti není tak dobrá jako předcházející Wonder Woman, i když i jejím nejzářivějším bodem je představitelka „zázračné ženy“ Gal Gadotová, která pohledem láme skály. Kreativně se Liga spravedlnosti nejvíce podobá asi původnímu Muži z oceli, který ve svých nejlepších chvílích působil jako vcelku hratelné pokračování počítačové hry Mortal Kombat. Pořád je to ale z absolutní většiny produkt, jehož příběh je stlučený dohromady z neopodstatněných nesmyslů, které se dějí jen kvůli tomu, aby se dějový oblouk doplazil k dalšímu akčnímu beatu, a v němž supermocí nadaní jedinci chodí po břehu jezera a doslova vysvětlují i těm nejzabedněnějším divákům, proč se před chvíli stalo tamto a proč se tedy teď musí stát tohle.
A pořád je tu také ten Alfred, Batmanův... nevím co, kterého hraje Jeremy Irons. Alfred býval v komiksech komorníkem, který vytvářel zarputilému Batmanovi rozumovou, distinguovanou protiváhu; ale Batfleck, pardon, Batman v podání Bena Afflecka má teď po ruce military Alfreda, který chodí ve vojenském svetru a všehovšudy je to stejný kokot s prstem na spoušti jako on sám.
Těžko říct, nakolik za to může režisér Joss Whedon (tvůrce konkurenčních filmových Avengerů), který během natáčení nahradil na režijní židli Zacka Snydera (ten z projektu odstoupil kvůli osobní tragédii), ale Liga spravedlnosti je vedle Wonder Woman první „dýsíčkový“ film nové doby, jehož hrdinové jsou přece jen alespoň zábavní, mnohdy mají mezi sebou i solidní chemické pnutí a – hosana! - někteří mají dokonce i dobré hlášky! To je po padajícím boeingu Batman vs. Superman taková úleva, že je člověk ochoten dát rozhrkanému trakaři filmového DC univerza přece jen ještě šanci.
A to přestože ani Liga spravedlnosti nepřinesla pražádný důvod, proč by měl být fascinující svět DC Comics přetahován na filmové plátno zrovna v takovéhle podobě. Pokud tedy nepočítáte jako důvod obrovské balíky peněz, které tyhle filmy z nějakého důvodu vydělávají – byť nesahají svým komiksovým předlohám ani po kotníky.
Hodnocení: 3 supermuži ve spoďárech přetažených přes kamaše z 5
Premiéra: 16. 11. Vertical Ent.
