Když jsou politici chytří: Praha 2 vydává knihy, které by se měly šířit ve školách. Teď o Chartě 77
O českých politicích a zastupitelích většinou slyšíme, když je nějaký problém. Pohled je to zkreslený, protože na všech úrovních se najdou lidé, kteří svoji práci vykonávají poctivě a mají dobré nápady. Je ale spíše neobvyklé, aby nějaký úřad vydával knihy, které by se dokonce měly šířit ve školách. Další taková byla představena dnes. Vydala ji městská část Praha 2, jmenuje se „Místa vzdoru“ a popisuje činnost a lidi Charty 77.
Autorem díla je historik Petr Blažek, který se dlouhodobě zabývá i dějinami komunistického režimu v bývalém Československu. „Místa vzdoru. Průvodce Chartou 77 na území městské části Praha 2“ sepsal s tradiční pečlivostí a fakta vyhodnotil s nadhledem.
Blažek sice zařadil kvůli kontextu do knihy také samotné Prohlášení Charty 77 či kalendárium, ale primárně se věnuje chartistům, jejich rodinám a jejich práci právě na Praze 2. Mohlo by se zdát, že popisovat Chartu pouze přes jednu městskou část metropole nedává smysl, historik Blažek ale dokázal opak.
V Praze 2 bydlelo před rokem 1989 přes 120 signatářů Charty 77. Bylo to tedy skutečné „místo vzdoru“ proti komunistickému režimu. Dílo mapuje jednotlivé lidi podle toho, kde kdysi bydleli nebo někteří ještě pořád bydlí.
V druhé městské části metropole bydlely například rodiny Bendových, Havlových, Dienstbierových, Němcových, Uhlových či Hejdánkových a skutečně zde vznikla reálná opoziční centra. V bytě Jaroslava Kořána v prosinci 1976 samotná Charta dokonce vznikla.
Bylo by proto dobré, aby se tyto podrobnosti o naší historii dozvěděly i mladé generace. Nad tím by se mělo zamyslet ministerstvo školství a jeho úřady a snažit se „Místa vzdoru“ dodat do škol, a to nejenom pražských. Žáci a studenti se totiž často učí příliš mnoho podrobností o událostech středověku, ale česká nedávná minulost je stále ještě opomíjena.
Přitom městská část Praha 2, kterou vede starostka a poslankyně Jana Černochová (ODS), vydala letos i knihu Jaroslava Čvančary a Vlastislava Janíka „Heydrichiáda v ulicích Prahy 2“. A před dvěma lety velmi zdařilou a cennou publikaci Martina Šmoka a kolektivu autorů, která se jmenovala „Stopy židovské přítomnosti v Praze 2“.
Ne vždy se dá o našich politicích říci, že dělají záslužnou práci, v případě všech jmenovaných knih je ale tomu tak.
Podobným směrem před letošními volbami do Poslanecké sněmovny postupoval bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který vlastním nákladem vydal seznam kněží, kteří byli perzekuováni, vězněni či zavražděni nacisty nebo trpěli za komunistického režimu. K tomu byly připojeny příběhy amerických armádních kaplanů za druhé světové války. Dílo s názvem „Naši pastýři“ je proto téměř veřejnoprávní.
