Deník z Velké války: Pohled feldkuráta, jaký byste asi neočekávali
Řekne-li se u nás slovo feldkurát, každému patrně vytane na mysli Haškův Katz v nesmrtelném podání Miloše Kopeckého z filmu Karla Steklého Dobrý voják Švejk. DENÍK Z VELKÉ VÁLKY Stanislava Sudy, jejž loni s podtitulem Svědectví polního kuráta c. a k. armády z let 1914 až 1917 vydalo brněnské nakladatelství Extra Publishing, nicméně dokládá, že vžitá představa, že feldkurát musí být pouze notorický pijan, bezstarostně debužírující za půjčené, ovšem zásadně nikdy nevracené peníze, je mylná. Nebo přinejmenším hodně zjednodušená.
Stanislav Suda, který se narodil jako prostřední z pěti dětí v Předmíří a žil v letech 1879 až 1950, svým deníkem totiž dokazuje, že v jeho profesi existovali také vzdělaní a citliví lidé se záviděníhodným pozorovacím talentem, navíc nepostrádající literární nadání. Landšturmácký polní katolický duchovní Suda si všímal (a důkladně je popsal) četných reálií i dobových technických novinek první světové války, jež bezprostředně a v mnoha případech tragicky zasáhla statisíce našich předků. Nikdy předtím ani potom neoblékl žádný konflikt do uniforem tak obrovské množství českých mužů v produktivním věku (celé Rakousko-Uhersko zmobilizovalo přibližně sedmnáct procent veškerého obyvatelstva, tedy každého šestého!), a přesto u nás první světová válka dlouho neprávem zůstávala ve stínu druhé světové.
Na bohoslužbách i na obvazišti
Sudovo svědectví se ani zdaleka neomezuje jen na duchovní stránku, což by snad mohlo okruh potenciálních čtenářů poněkud zúžit. Ocitneme se jak na bohoslužbách, tak v zázemí, poznáme polní obvaziště i peklo severovýchodní (ruské) fronty. Výpovědní hodnotu Sudova deníku ještě umocňují desítky původních fotografií, jež sám pořídil, což svědčí o autorově širokém záběru.
Nakladatelství si zaslouží uznání a pochvalu za doplnění tištěného deníku celou řadou vysvětlivek a infoboxů se zajímavostmi z války, pro niž se v některých zemích vžilo označení Velká. Tím redakce publikaci činí srozumitelnou i pro čtenáře, kteří se v detailech inkriminovaného období zase tak hluboce neorientují.
Knihy o Velké válce? Je jich třeba
Jelikož redakce avizuje i další tituly na podobné téma (tenhle vyšel v edici 1. světová), jako například Výzbroj rakouské armády, Opevnění a život v zákopech a Řády a vyznamenání, je třeba jí popřát mnoho úspěchů. O „staré dobré“ Rakousko, následně Rakousko-Uhersko a první světovou válku lze pozorovat již delší dobu zvýšený zájem, a kvalitní publikace na dané téma jsou tedy zapotřebí jako sůl.
