Zapomeňte na kapitána Jacka Sparowa, Dlouhý John Silver je zpět
Stále ještě patří ke známkám kvalitního dětství dnešního muže, že četl Ostrov pokladů Roberta Louise Stevensona, který patří již přes sto třicet let k tomu nejlepšímu, co světová dobrodružná literatura nabízí. Jde o román, jenž inspiroval bezpočet následovníků, kteří zpracovávali, navazovali, variovali a interpretovali. Teď vychází francouzské komiksové pokračování v podání scenáristické hvězdy Xaviera Dorisona.
Dlouhý John Silver s dřevěnou nohou. Antihrdina, který uměl vzbudit důvěru dětí i dospělých, inteligentní pirát s krvavýma rukama a ke všemu ještě kuchař. Zcela jistě jde o nejpopulárnějšího literárního piráta všech dob a dozajista právě on je důvodem neskutečné popularity Ostrova pokladů.
Proto se není čemu divit, že se francouzská minisérie jmenuje právě po něm. Podivné není ani to, že si komiks vybrali v edici na přání nakladatelství Crew sami fanoušci, a to i přes to, že kresba kreslíře Mathieua Lauffraye rozhodně nikterak nevyčnívá z francouzského mainstreamového průměru, ba chvílemi působí jako obstojné kreslířské klišé. To se naštěstí nedá říct o příběhu – pokud tedy jako klišé neberete pirátskou tematiku.
Zápletka začíná nevinně: zchudlá šlechtična zjistí, že je těhotná, a potřebuje najít nového manžela. Ten původní se totiž už tři roky neozval. Pochopitelně zprávy o něm dorazí teď, v tu nejnevhodnější chvíli. A rovnou svému bratrovi na dálku přikazuje prodat veškerý majetek, najmout loď a vyplout za ním do Amazonie, kde objevil bájné město plné zlata. Jen ono jmění je věno nevěrné ženy, která si prodej střechy nad hlavou rozhodně nenechá líbit.
Shodou okolností se zná s doktorem Liveseyem, který se kdysi plavil na palubě s námořníkem s dřevěnou nohou. A právě se Silverem lady Vivian Hastingsová podepíše vlastní krví kontrakt o budoucí dělbě kořisti. Až tady začíná opravdová zábava, protože Dorisonovi piráti jsou opravdoví, skoro jako od Stevensona. Ženské hrdinky autorovi příliš nejdou. Lady je chvílemi chladná a vypočítavá, chvílemi hysterická až běda.
Scenáristicky ještě slabší postavou je její služebná, která jí na jednu stranu pomáhá pletichařit, na stranu druhou pletichaří proti ní a scenárista evidentně příliš neví, jak s ní naložit. Problém vyřeší pragmaticky hned ve druhém dílu (česky vyjde Dlouhý John Silver ve dvou svazcích po dvou dílech).
Mužské postavy jsou tu o několik řádů lepší. Psychologii Dlouhého Johna Silvera zvládl Dorison výtečně a čtenáři mu odpustí patos i sentiment, dva staré brachy, kteří tu a tam vykouknou z příběhu jako svědkové dávných nocí, kdy autor četl původní knihu patrně pod dekou a s baterkou. Esprit původního románu se sice nezachoval, ale Silver je stále stejně báječný i po všech těch letech.
Zatím máme k dispozici jen první polovinu příběhu, ale reakce českých fanoušků jsou stejně pozitivní jako těch ve Francii. Jde o velkolepý návrat hrdiny z dětských a jinošských let, který je sice o pár let starší a trošku přibral, ale to vůbec nevadí, protože jeho čtenáři jsou na tom stejně. Přesto se ale dokáže bleskurychle zmocnit jak celé lodi, tak srdcí věrných příznivců, kteří při čtení svorně drží v napřažených rukou nad hlavou šálu s vypleteným nápisem Dlouhý John Silver, zatímco jejich oči se podezřele lesknou.
Edice Modrá Crew už sice přinesla a určitě ještě předvede i lepší komiksy, ale ještě žádný z nich nebyl pro českého čtenáře tolik nabitý emocemi. A to se prostě počítá.
