Dabing street na ČT: Seriál totálně selhal, příběhy jsou trapné a pointy zřejmé již na začátku
Nestihl jsem první kolo mediálního chvalořečení seriálu Dabing Street (herci dejvického divadla plus hvězdy českého divadla plus Petr Zelenka) a podíval se na iVysílání České televize v poločase na zatím odvysílaných šest dílů. Nevím, jestli bylo přání otcem myšlenky, že „o události roku je rozhodnuto už na začátku sezóny“, nebo jestli se o téhle partě vůbec nepochybuje jaksi z podstaty, ale Dabing Street je možná ambiciózní projekt, který selhal, a jeho možná jediným pozitivem jsou herci, kteří ovšem hrají v díle, kterému chybí vtip, tempo i obsah.
Víme, že seriál byl inspirován stejnojmennou divadelní hrou, kterou Petr Zelenka napsal a režíroval právě v Dejvickém divadle, kde se stále hraje (od konce roku 2012). I tady má tenhle kus dobré recenze a jsem nakloněn věřit tomu, že na divadle může fungovat. A to i přes to, že má skoro tři hodiny čistého času.
Sázka na to, že převedení divadelní hry do několikadílného seriálu obstojí, se bohužel nenaplňuje.
V jednotlivých epizodách, které obsahují většinou dvě vyprávěcí linie, je patrná snaha pracovat s modelem „milých lůzrů“, které prostě musíte milovat, s principem „trapnosti“, která je k sežrání, a tady ovšem také s obsazením Jiřího Bartošky nebo Viktora Preisse v malých rolích s „protiúkolem“ (Bartoška najatý jako pohřební řečník, Preiss jako bard, který odmítá mluvit sprostě), které jsou snad (SNAD) milé jako epizody na doplnění jejich vlastní filmografie, jinak však spíš slouží jako pomrkávání do publika: tak takovýhle my jsme pašáci! Nikdo nás neodmítne.
Trapné pointy
Opravdu nepochopitelné však je, jak jsou jednotlivé příběhy ř í d k é. Jak nejsou nosné, jak dokáží být ještě o něco trapnější, než byl záměr autorů. A jak neumějí pracovat s pointou, která je většinou zřejmá hned po nastolení výchozí situace.
Nikdo nemůže myslet, že záměrem je vyprávět historku, kde Hynek Čermák sedí jako detektiv z nutnosti v autě tak dlouho, až se musí vymočit do PET flašky, kterou pak uvidíme asi desetkrát, protože je v ní „nachcáno“, aby jako finále vtip na závěr přistoupila do vozu Klára Melíšková a potřebovala se napít právě z téhle lahve!
Zdráhám se uvěřit, že tak zkušený tým je schopen takovouto věc vymyslet a natočit tak toporně, jak se stalo; takže přemýšlím, jestli se nejedná o nějaký metavtip a supergag, který jsem přehlédl. Jestli je to tak, je to opravdu hodně za rohem a omlouvám se.
Padají modly
Asi nemá cenu pokračovat ve výčtu situací, které jsou si podobné jako vejce vejci (ve zmiňovaném díle je druhou pointou, že holky ukážou prsa, i když je nikdo vidět nechce!), a doufat, že se jedná o chybu, která se prostě tu a tam stane, a že nejde o trend, který je nově nastolen.
Padají-li modly, které bývaly celkem nediskutovanou zárukou kvality, vkusu (a úspěchu), není to příjemné konstatování.
Pravda je, že seriál je stále pouze ve své polovině, trend a metoda se ale dají celkem jednoduše identifikovat už nyní. A těžko budu sbírat síly na to, abych se přesvědčil o tom, jestli jsem měl pravdu.
