Z boxera filmovou hvězdou: Zemřel slavný francouzský herec Jean-Paul Belmondo
Bezva finta, Veselé Velikonoce, Zvíře, U konce s dechem či „mužná“ trilogie (Muž z Ria, Muž z Hongkongu a Muž z Acapulka). V těchto a dalších filmech uhranul filmové diváky – a především jejich dámskou polovinu – po celém světě Jean-Paul Belmondo. Francouzský herec dnes ve věku 88 let zemřel.
Jean-Paul Belmondo se narodil 9. dubna 1933 na pařížském předměstí Neuilly-sur-Seine do rodiny malířky a sochaře s italskými předky. V mládí se aktivně věnoval fotbalu a boxu, ale kvůli nemoci musel boxerské rukavice pověsit na hřebík. Přesedlal tedy na hereckou dráhu a začal studovat prestižní pařížskou Vysokou národní konzervatoř dramatického umění (Conservatoire National Supérieur d’Art Dramatique).
Pro své rozhodnutí stát se hercem měl v rodině plnou podporu. Jeho začátky však nikterak oslnivé nebyly. Hned několikrát ho odmítl prestižní divadelní soubor Comédie-Française, který byl od časů Molièrových snem všech absolventů pařížské konzervatoře. O to více však zabodoval na filmovém plátně. Zprvu přitom dostával jen malé role, jež ho většinou zklamaly či přímo frustrovaly. Pak ale přišel rok 1960 a film U konce s dechem, který byl předzvěstí nové filmové vlny, a Belmondo zamířil k hvězdným výšinám. Tam posléze strávil další desítky let svého života, jejž orámovaly role v osmi desítkách filmů.
Smysl pro humor a nadsázku spolu s výjimečnými fyzickými dovednostmi a neuvěřitelnou vůlí překonat se, umožnily Belmondovi přesvědčivě ztvárnit jak drsné gangstery, tak ochránce zákona, elegantní svůdníky, dobrodruhy i podvodníky. Navíc se vrhal do rolí, u nichž jiní herci takřka vždy za sebe nechají hrát dublérské kaskadéry. Před kamerou proto uskakoval před řítícími se auty, vrhal se přes vagóny rozjetého vlaku či slaňoval z vrtulníku. Několikrát se také proto při výkonu svého povolání vážněji zranil. Například při natáčení komedie Zvíře mu tygr natrhl ucho a u filmu Bezva finta dostal ránu hákem autojeřábu. Při natáčení Strachu nad městem uklouzl na střeše a život si zachránil zachycením za okap.
Jeho herecký apetit výrazně ovlivnila a omezila mozková příhoda v roce 2001, po níž částečně ochrnul. Před kamerou se v hraném filmu objevil naposledy v roce 2008 ve snímku Muž a jeho pes. Zahrál si hlavní roli opuštěného muže, jemuž okolí včetně žen dává najevo, že už není nejmladší.
Belmondo byl známý pro svůj šarm a jako velký milovník žen. Jeho náručí jich prošlo mnoho a za svůj život se dvakrát oženil. Už během svých studií na konzervatoři si vzal tanečnici Elodie Constantinovou, s níž měl syna Paula a dceru Florence, druhá dcera Patricie v roce 1994 zahynula při požáru. Podruhé se Belmondo oženil v prosinci 2002. Jeho druhou manželkou se stala o 32 let mladší Natty Tardivelová, která mu v srpnu 2003 porodila dceru Stellu. O pět let později se však i toto manželství rozpadlo.
Jean-Paul Belmondo je držitelem nejvyššího francouzského vyznamenání: Řádu čestné legie. V květnu 2011 obdržel v Cannes Zlatou palmu za své celoživotní dílo, a především za „oslnivý talent a úspěšnou hereckou dráhu“.
