Film Clinta Eastwooda „Paříž 15:17“ o teroristickém útoku je nekoukatelná nuda
Americký herec, režisér a producent Clint Eastwood (87) je už mnoho let zárukou poměrně vysoké kvality. Jenže jeho poslední film „Paříž 15:17“, který popisuje teroristický útok ve vlaku, jenž jel 21. srpna 2015 na trase z Amsterdamu do Paříže, je překvapivě slaboučký po všech stránkách. Jako kdyby Eastwood netočil film, ale video z dovolené.
Původně bylo oznámeno, že film (v originálu se jmenuje The 15:17 to Paris) bude uveden v únoru i do českých kin, ale nakonec se tak nestalo. Litovat ale nikdo nemusí. Clintu Eastwoodovi se dílo nezdařilo.
Otázkou je, zda se tak stalo proto, že hlavní role byly svěřeny třem americkým vojákům, kteří byli skutečnými aktéry příběhu. Vážnějším problémem je to, že Eastwood nabízí nudnou podívanou, u které se několikrát za 94 minut, co dílo trvá, rozhodujete, že už toho fakt necháte a dál se dívat nebudete. Přitom teroristický útok, při kterém ve vlaku začal střílet šestadvacetiletý Maročan Ajúb el-Cházání a zranil tři lidi, nabízel mnoho možností, jak vystavět dramatickou dějovou linku. Jenže hrdinský čin tří Američanů, kteří teroristu zpacifikovali, zůstal mdlým popisem bez výraznějšího filmového náboje.
Psychologie postav je nepropracovaná a kamera připomíná natáčení výletníků na dovolené. Samotný dramatický teroristický útok ve vlaku vidíme jen v několika minutách. Konec je bez pointy, protože vyznamenávání amerických vojáků francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, které se odehrálo jen tři dny po samotném útoku, či jejich vítání doma, takovou možnost ani nenabízí.
Rozpočet filmu byl kolem 30 milionů dolarů a zatím měl ve světě tržby 57 milionů dolarů, takže producenti neprodělají. Jenže to je slabá útěcha.
Clint Eastwood se přitom v poslední době opakovaně pouští do zpracování příběhů, která ukazují hrdinství některých Američanů. Například jeho film Americký sniper (American Sniper, 2014), který se odehrává ve válkou zmítaném Iráku, je výborný a kladně byl hodnocen jak diváky, tak kritikou. Podobně jako film Sully: Zázrak na řece Hudson (v originále Sully, 2016), který přiblížil neuvěřitelné nouzové přistání pilota dopravního letadla na řece Hudson v New Yorku, při kterém zachránil všechny lidi na palubě.
Ovšem film Paříž 15:17 můžeme pouze registrovat jako něco, na co není potřeba v případě Clinta Eastwooda vzpomínat. Škoda. Téma terorismu a problémů s ním spojených, je totiž nejenom důležité a aktuální, ale jistě by se dalo i dramaticky zpracovat. To se bohužel v tomto případě nestalo.
