Knihy Německé odstřelovačské pušky a Sovětské odstřelovačky za druhé světové války

Knihy Německé odstřelovačské pušky a Sovětské odstřelovačky za druhé světové války Zdroj: Archív

Jevdokija Zavalijová měla důstojnickou hodnost poručíka a byla to jediná žena, která byla velitelkou čety námořní pěchoty.
Pavličenková na setkání s mladými vojáky. S hodnostním označením poručíka na límci už vypadá jako zkušená veteránka.
3. Poddůstojník zkoumá zaměřovací dalekohled ZF 41. Tato fotografie velmi dobře ilustruje nejen malé rozměry Zielfernrohr 41, ale také jeho nejsilnější stránku, jeho montáž. Tato montáž byla lehká, malá, bytelná, levná a nepřekážela při nabíjení. Byla tvořena základnou se dvěma nakloněnými rameny s držáky v horní části, na nichž byl zaměřovací dalekohled uchycen pomocí úchytek utažených šrouby.
Poněkud nevojenské využití pušky Gewehr 98 se zaměřovacím dalekohledem. První pušky G 98 opatřené zaměřovacím dalekohledem byly k dispozici od konce roku 1915. Tyto pušky byly vybrané exempláře z běžné výroby. Po zkompletování a před odesláním do armádních výzbrojních skladů se zkoušely vypálením série zkušebních výstřelů. Pušky, které vykazovaly mimořádnou přesnost, byly vybrány a upraveny na odstřelovačské tak, že se na ně připevnila montáž a puška se opatřila dolů ohnutou klikou závěru. Nebyl pro to však stanoven standardizovaný postup a montáže a zaměřovací dalekohledy nebyly vzájemně zaměnitelné.
Samonabíjecí puška Gewehr 43 (G 43) byla zavedena do výzbroje v dubnu roku 1943 (v dubnu 1944 pak byla přejmenována na Karabiner 43, zkráceně K 43) a předpokládalo se, že vyřeší všechny problémy, kterými trpěla odstřelovačská puška K 98k. Jak tato nová zbraň, 
tak zaměřovací dalekohled ZF 4 a jeho montáž byly zkonstruovány pro hromadnou výrobu. Puška měla montážní lištu pro zaměřovací dalekohled a nastavitelný krok spouště.
6 Fotogalerie

Silné Sovětky s kvérem a jejich němečtí protivníci: dvě dobré knihy o odstřelovačích

Jaroslav Šajtar

Nakladatelství Mladá fronta vychrlilo již několik publikací věnovaných snajprům. Jelikož, jak se ukázalo, jde o čtenářsky velice vděčné téma, v této bohulibé činnosti neustalo a nyní předkládá v překladu Věry Vlkové publikaci Sovětské odstřelovačky za druhé světové války, jejímiž autory jsou Youri Obraztsov (jelikož kniha je přeložena z angličtiny, lze předpokládat, že v české transkripci jde o Jurije Obrazcova) a Maud Andersová.

Je všeobecně známo, že ve druhém celosvětovém válečném konfliktu doznalo aktivní zapojení žen do té doby nevídané výše. Zatímco však v ozbrojených silách ostatních států sloužily především jako ošetřovatelky, zdravotní sestry, telefonistky, spojařky, písařky, tlumočnice, překladatelky a v dalších pomocných službách, v Sovětském svazu v hojném počtu plnily úkoly dříve vyhrazené výhradně mužům. A k poctě něžného pohlaví je třeba zdůraznit, že obstály se ctí. Osvědčily se jako bojové pilotky (stíhacímu esu Lidiji Vladimirovně Litvjakové přezdívali „Bílá lilie od Stalingradu“, protože si za každé vítězství nakreslila na příď svého letounu bílou lilii), a zejména jako odstřelovačky, jimž je zasvěcena recenzovaná publikace. V této profesi jich za Velké vlastenecké války sloužily zhruba dva tisíce, z nichž největší titánomachii v dějinách přežila pouhá čtvrtina!

Sovětky se skvělou muškou

Velmi zdařile koncipovaná, bohatě fotograficky vybavená kniha přináší po stručném úvodu medailónky devíti nejznámějších sovětských snajperek. Nejúspěšnější ukrajinská, respektive sovětská odstřelovačka ruského původu Ljudmila Michajlovna Pavličenková z 54. střeleckého pluku měla na kontě 309 nepřátelských vojáků, včetně 36 snajprů, ženský tým Natalija Kovšovová a Marija Polivanovová asi 300, Liba Rugovová 242, Jekatěrina Ždanovová 155, Inna Semjonovna Mudrecová 143, Taťjana Ignatovna Kostyrinová 125, Nina Pavlovna Petrovová 122, Jelizaveta Fjodorovna Mironovová, která zemřela na následky vnitřního krvácení při obraně Malé země, přibližně 100, Kazaška Alija K. Moldagulovová, jejíž matka nepřežila stalinské protikulacké represe a otce zatkli ve strašném roce 1937, asi 90, Nina Alexejevna Lobkovská a Věra Ivanovna Artamonovová shodně po 89, Ljubov M. Makarovová, A. E. Vinogradovová a M. G. Zubčenková po 83, Taťjana Černovová 81, Julija P. Bělousovová přes 80, Klavdija F. Marinkinová 79, Lidija Bakijevová 78, Lidija Gudovancevová 76, Marija I. Morozovová 75, Olga S. Marjenkinová a Nina Pavlovna Bělobrovová po 70, Nina Pavlovna Obuchovská 64, Alexandra K. Šljachovová 63, Galina Rivkinová přes 60, Roza J. Šaninová 54 včetně 12 snajprů (dalších šest protivníků zajala)… Mladá fronta tímto zdařilým titulem rozšířila obzor všem zájemcům o druhou světovou válku.

Němečtí snajpři nyní i v češtině

Neměli byste si ovšem nechat ujít ani další tematicky související publikaci, kterou vydalo stejné nakladatelství opět v překladu Věry Vlkové. Jsou jí Německé odstřelovačské pušky, jejichž autory jsou čelný odborník na odstřelovačské pušky Albrecht Wacker (naši čtenáři ho znají jako autora životopisu druhého nejlepšího snajpra Wehrmachtu Josefa „Seppa“ Allerbergera Na mušce lovce) a Nizozemec Guus de Vries. Vyšly jako čtvrtý svazek v edici Propaganda a pojednávají o těchto zbraních od jejich počátku. Kniha oslovuje zejména technicky orientované čtenáře, detailně zobrazuje popisované pušky a předkládá rovněž propagandistické fotografie.